Co kryje tělo mlžů
Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura.
Co jedí mlži
Mlži jsou filtrátoři, živí se detritem a planktonem, který se zachytí na žábrách. Malá část mlžů potravu vybírá ze sedimentu nebo je dravá a loví větší kořist.
Co Zerou mlži
Někteří mlži vrtají do pevných pokladů, který mechanicky nebo chemicky narušují. Tento způsob života vedl ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci schránky. Někteří lezou po dně. Menší část mlžů leží volně na dně nebo je schopna i krátkodobého plavaní klapáním misek a vytlačováním vody z plášťové dutiny.
Která část těla chybí Mlžům
concha = lastura, ulita). Tělo měkkýšů není segmentováno a skládá se z několika součástí, někdy dosti odlišných od ostatních živočichů. Je to svalnatá noha, hlava (může chybět – mlži, kelnatky) a útrobní vak, v němž je uložena většina orgánů.
ArchivPodobné
Co chrání tělo plžů
Tělo je u většiny plžů kryté vinutou vápenitou schránkou – ulitou. Ta má převážně ochrannou funkci. V ulitě je ukryta část těla, ve které jsou umístěny vnitřní orgány. Do ulity plži v případě nebezpečí zatahují svoji hlavu a svalnatou nohu.
Jaký je rozdíl mezi mlži a plži
Mlži jsou už čistě vodní živočichové, žijící ve sladké i slané vodě, a podobně jako plži mají i mlži vápenitou schránku. Jen s tím rozdílem, že u mlžů ji tvoří ne ulita, ale tzv. lastura. Ta je složena ze dvou částí, které samotného mlže uzavírají uvnitř.
Kdo má lasturu
Lastura (laicky škeble či mušle, odborně valva) je dvoudílná schránka mlžů. Lastura je tvořena především uhličitanem vápenatým ve formě krystalků minerálu aragonitu spojeného bílkovinným tmelem conchiolinem. Lastury mají různý tvar, zakulacení, barvu i velikost a jsou důležitým determinačním znakem určování mlžů.
Jak dýchá škeble
Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody. Vyžaduje čistou vodu, je velmi citlivá na dusíkaté látky a chemikálie a proto jsou škeble indikátory čistoty vody. Dožívá se 5-15 let, dle životních podmínek.
Jak se rozdělují měkkýši
Měkkýši
| Conchifera (schránkovci) | Gastropoda (plži) Scaphopoda (kelnatky) Bivalvia (mlži) Cephalopoda (hlavonožci) Monoplacophora (přílipkovci) |
|---|---|
| Aculifera | Aplacophora (červovci) Neomeniomorpha = Solenogastres Chaetodermomorpha = Caudofoveata Polyplacophora (chroustnatky) |
Kde se vyskytují mlži
Zástupci všech tříd měkkýšů žijí vždy v moři, ale někdy navíc vyhledávají i jiné biotopy. Některé druhy mlžů žijí ve sladkých vodách. Některé druhy plžů žijí ve slané vodě, některé ve sladké vodě a některé se přizpůsobily životu na souši.
Jak se jmenují schránky mlžů
Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.
Jak otevřít mušle
„Na jejich otevření není potřeba žádný speciální nástroj,“ pokračuje, „stačí obyčejný příborový nůž, jímž se seřízne,víko' a mušle se otevře. Důležité je nedávat do toho moc síly a jet nožem jen po skořápce – v opačném případě byste mohli sval přeříznout.
Jak dlouho vydrzi Skeble bez vody
Kdyby dobrovolníci škeble nevysbírali, záleželo by jejich přežití na slunečním svitu – když slunce svítí, vydrží tak dva dny, když ne, trochu déle, ale jakmile vyschnou, umírají.
Co žere škeble
Živí se filtrováním vody – planktonem. Pokud není ve vodě dost planktonu, např. kvůli příliš výkonnému biofiltru, přikrmuje se rozdrcením tablet se spirulinou.
Jaký je největší měkkýš na světě
Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.
Kteří měkkýši se jedí
Mořští měkkýši – zejména hlavonožci (sépie, kalmaři) a mlži (ústřice) slouží jako potrava člověka.
Jak poznat stáří hlemýždě
Dospělého hlemýždě poznáte podle toho, že jeho poslední závit má už zpevněný okraj, který není křehký, ulita je velice pevná a zvápenatělá. A podle čeho se pozná stáří hlemýždě To je obtížnější, od oka to nepoznáte, museli bychom se podívat na strukturu schránky – ale i tak se jedná jen o odhad.
Kdo žije v müsli
Může to znít jako samozřejmost, ale divili byste se, kolik lidí zapomíná, že uvnitř mušlí skutečně žijí živí tvorové. Jsou to nejrůznější měkkýši a krásné lastury a ulity jsou jejich domovy, bez kterých nemohou fungovat.
Jak dostat smrad z mušlí
Na ocet pozor
Nejlepší způsob, jak se veškerých tkání zbavit, je dát mušle či lastury na pár dní do mraveniště. Mravenci vnitřek ulity perfektně vyčistí. Někdy už jen tímto zápach prakticky zmizí, jindy je dobré ještě mušle vyvařit ve vodě se solí nebo trochou octa.
Jak poznat zkažené mušle
Mušli chyťte do jedné ruky a druhou na ní poklepejte, nebo spíše pořádně cvrnkněte – živá slávka se zavře. Pokud se ani nehne, okamžitě ji vyhoďte, pokrm z ní byste riskovat nechtěli.
Co jí škeble říční
Živí se filtrováním vody – planktonem. Pokud není ve vodě dost planktonu, např. kvůli příliš výkonnému biofiltru, přikrmuje se rozdrcením tablet se spirulinou.
Co je to zéva
Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.
Co je Malakofauna
Věda zkoumající měkkýše se nazývá malakologie nebo též malakozoologie a odborníci na měkkýše jsou malakologové.
Jak dlouho žije hlemýžď
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je druh suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití. Se svou velikostí 40–50 mm je to jeden z největších ulitnatých plžů žijících v České republice. Má žlutohnědou, tmavě hnědou nebo bílou schránku s tmavými pásky. V přírodě se dožívá přibližně šesti let, v zajetí až deseti až dvanácti.
Proč se šnek Zahrabává
Pokud je šnek zavíčkovaný dlouho a nekonzumuje potravu, bude nejspíš nemocný nebo mu nevyhovuje teplota prostředí či vlhkost, proto je třeba upravit podmínky. Zahrabávání dospělců je poměrně časté, problémem je zahrabávání mláďat, musí totiž přijímat potravu častěji, než dospělí.
