Co to je ježura
Ježura australská spadá to malé skupiny nazvané ptakořitní. Tato skupina zahrnuje ptakopyska a ježury. Ptakořitní jsou jediní savci, kteří kladou vejce. Ježury mají čelisti tvořící trubicovitý rypec, velké drápy na hrabání a bodliny.
Archiv
Kteří savci kladou vejce
Ježury jsou společně s paježurami a ptakopysky jedinými savci, kteří kladou vejce – řadíme je do skupiny takzvaných ptakořitných. Zvláštnosti jejich rozmnožování však vejci zdaleka nekončí. Na břiše totiž ježurám v době rozmnožování vzniká dočasný vak – a právě v něm samice své jediné vejce až do vylíhnutí nosí!
Jak vypadá ježura
Ježury se živí hmyzem, který vyhrabou
Ježura obvykle dosahuje velikosti kolem 40 centimetrů. Má podlouhlý čenich a mohutné tělo. V dospělosti se její váha pohybuje mezi 2 – 5 kilogramy, a to v závislosti na mnoha faktorech – pohlaví či oblasti, ve které žije.
Archiv
Kde se po Sneseni vyviji vejce ježury
Zajímavosti. Ježura sice vypadá jako ježek, patří ale do skupiny ptakořitných savců, kam řadíme i ptakopyska. Jsou to vývojově starobylí savci, což dokládá mimo jiné skutečnost, že samice snáší vejce. Mládě se po vylíhnutí vyvíjí v matčině vaku a živí se mateřským mlékem, které samice „potí“ na mléčném políčku na břiše …
Kde se vyskytují Vejcorodí savci
Mezi vejcorodé (resp. do skupiny ptakořitní) patří ptakopysk podivný (a) a čtyři druhy ježur (b). Tito savci mají kloaku, snášejí vejce. Vyskytují se pouze v Austrálii a na Nové Guinei.
Který savec nerodí živá mláďata ale klade vejce
Ptakopysk opravdu nerodí živá mláďata jako jiní savci, ale snáší do hnízda několik malinkatých blanitých vajíček.
Který savec nemá zuby
Mladí ptakopyskové mají trojhroté stoličky, což je jeden z charakteristických znaků savců. Dospělý jedinec nemá zuby.
Kdo klade nejvetsi vejce
Největší vejce snáší pštros, ale největší vejce v poměru ke své tělesné velikosti snášejí novozélandské kiwi. Pro lepší představu – vejce pštrosa tvoří pouze 2 % jeho váhy, dítě 5 % hmotnosti matky a vejce kiwi má až 20 % hmotnosti samičky. Nejtěžší slepičí vejce vážilo 454 g.
Která skupina savců se vyvinula v Austrálii
Ostatní placentálové jako například pes dingo a snad i krysy se do Austrálie dostali pravděpodobně až s prvními lidmi. Jedinečnými a velmi dobře známými endemickými savci této oblasti jsou klokani (Macropus), klokani wallaby (Wallabia) a koaly (Phascolarctos cinereus).
Co mají všichni savci společného
Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy – latinsky mammae – odtud název Mammalia). Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná.
Jak se pozna savec
Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy – latinsky mammae – odtud název Mammalia). Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná.
Jaké zvíře má největší jazyk
Víš kdo má nejdelší jazyk Mravenečník velký má nejdelší jazyk ze všech suchozemských savců. Jazyk mravenečníka hřivnatého měří až 88 cm a jedinec ho může vymrštit až 150× za minutu. Sežere zhruba 30 000 mravenců a termitů za den.
Kdo má nejvic zubů na světě
KTERÉ ZVÍŘE MÁ NEJVÍCE ZUBŮ, Je to žralok. Lovec z mořských hlubin jich použije za svůj život několik desítek tisíc.
Kdo snáší modrá vejce
Araucana (araukana)
Bezocasé slepičky, jejichž předky byly slepice chované indiány v oblasti Araucanía v Chile. Snášejí modrá, zelená či modrozelená vejce.
Proč jsou Dvoužloutková vajíčka
Dvoužloutková vejce se mohou objevit tehdy, když se z povrchu vaječníku uvolní dva zralé žloutky najednou. Poté se také zvětší objem a hmotnost vajíčka. Ojediněle mohou vzniknout vajíčka se třemi žloutky. Někdy je třeba nadměrně velké vajíčko pomocí oleje opatrně uvolnit z kloaky.
Kde žije ježura
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Rozšíření | Austrálie (Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea) |
| Biotop | kamenité stepi a polopouště (od chladných horských lesů až po polopouště) |
| Potrava | bezobratlí (mravenci, všekazi) |
| Rozměry | délka těla 35-55 cm, délka ocasu 9 cm, hmotnost 2,5-6 kg |
Jaký endemit žije v Tasmánii
Austrálie je známá velkým výskytem endemických druhů. Patří mezi ně i ďábel medvědovitý, který je známý také jako tasmánský čert. Ďábli medvědovití se řadí mezi vačnatce.
Jak se pozná savec
Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy – latinsky mammae – odtud název Mammalia). Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná.
Kdo je největší savec na světě
Plejtvák obrovský dorůstá maximální délky asi 30,5 až 33,6 metru a váží až kolem 190 tun. Delší tak byli pouze někteří druhohorní sauropodní dinosauři, nebyli ale tak těžcí (hmotnost největších zřejmě nepřesahovala asi 80 až 120 tun).
Co jedí savci
Někteří savci se živí jinými zvířaty – jedná se o masožravce (zahrnuje i hmyzožravce). Ostatní savci jsou tzv. býložravci. Živí se rostlinami, které obsahují sacharidy jako je celulóza.
Jaké je nejtěžší zvíře na světě
| Plejtvák obrovský | |
|---|---|
| Čeleď | plejtvákovití (Balaenopteridae) |
| Rod | plejtvák (Balaenoptera) |
| Binomické jméno | |
| Balaenoptera musculus L., 1758 |
Jaký je nejdelší jazyk na světě
Zápis v Guinnessově knize rekordů si vysloužila osmiletá fenka bernardýna ze Sioux Falls v Jižní Dakotě. A to svým 19 centimetrů dlouhým jazykem, který jí trochu komplikuje život.
Které zvíře nemá zuby
Luskoun tlustoocasý (Manis crassicaudata) je pozemní, bezzubý, šupinatý savec, jeden ze sedmi žijících druhů rodu luskoun. Žije v různých typech tropických a subtropických lesů i na přiléhajících otevřených plochách v Indii, Nepálu, Pákistánu a na Srí Lance, kde se živí výhradně termity a mravenci.
Jaké zvíře má největší zuby
Je to žralok. Lovec z mořských hlubin jich použije za svůj život několik desítek tisíc. Ovšem nikoli najednou.
Kdo má zelená vajíčka
Zelenou barvu mají také vejce kachny divoké, protože její hnízdo najdeme na zemi v trávě. Naopak ptáci hnízdící vysoko v korunách stromů (jako třeba holub hřivnáč) nebo v dutinách (např. sovy) mají vejce tak dobře ukrytá před nepřítelem, že je nepotřebují chránit pomocí barvy.
