Co je Bílá nemoc a jak se projevuje
Bílá nemoc, také nazývaná Čangovou nemocí, která se projevuje bílými skvrnami na těle. Jediný, kdo zná lék na tuto zákeřnou nemoc je doktor Galén. Zpočátku se Bílá nemoc šíří pouze mezi chudými a staršími lidmi, postupně se ale stává celosvětovým problémem. Doktor Galén léčí pouze chudé a bohaté odmítá.
Co byla Bílá nemoc
Protiválečné divadelní drama napsané v předvečer druhé světové války. Čapkovo naléhavé varování před nebezpečím nastupujícího nacismu, které se stalo záminkou k jeho plánované perzekuci hitlerovským režimem.
Archiv
Jak začíná Bílá nemoc
Drama Bílá nemoc začíná ve chvíli, kdy chudinský doktor Galén nalezne lék na Čengovu nemoc, takzvanou "Bílou nemoc", která zapříčiňuje smrt postupným rozpadem lidského těla. A Galén je "jako lékař povinen bojovat o každý lidský život. To je prostě lékařská povinnost, odstranit válku!"
Archiv
Jak skončila Bílá nemoc
Bílá nemoc se nevyhne ani baronu Krügovi, ten žádá Maršála, aby válku skončil. Maršál ale nesouhlasí a dál pokračuje v bojích. Baron Krüg nakonec spáchá sebevraždu. Nakonec onemocní i sám diktátor Maršál, a aby dostal lék, zastaví válku.
Kdy se odehrává Bílá nemoc
Země, kde se děj Bílé nemoci odehrává, zčásti připomíná tehdejší Německo nebo Itálii, Španělsko nebo i jiné státy v autorově současnosti – v předzvěsti 2. sv. Války.
Kdy byla vydana Bílá nemoc
Bílá nemoc (1937) | ČSFD.
Kdo je autorem slova robot
Ve světě nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích, je "robot". Slovo vymyslel Josef Čapek, když se s ním Karel Čapek radil, jak pojmenovat umělé dělníky ve své nové hře a slovo laboři se mu nezdálo vhodné. Slovo "robot", poprvé použito ve hře R.U.R., vlastně vymyslel Karlův bratr Josef.
Co je to Pátečníci
Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali.
Kde se využívá robot
Roboty se široce využívají ve výrobě, montážích, transportech, vesmírném bádání, lékařství, vojenství, laboratořích a bezpečnosti.
Kde se používají roboti
Roboty jsou v dnešní době nedílnou součástí zemědělství, stavebnictví, výroby, těžby i lékařství. Podle způsobu použití a konstrukce dělíme průmyslové roboty do několika skupin.
Kdo patří mezi pátečníky
Mezi pátečníky patřili Karel a Josef Čapkové, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta (historik), František Langer, Karel Steinbach, Eduard Bass, Karel Poláček, Václav Rabas, Jan Masaryk, Jan Blahoslav Kozák, Arne Laurin, Alfred Fuchs, rakouský spisovatel Karl Kraus, spisovatel a …
Kde se scházeli Pátečníci
Ve vile bratří Čapků se 13 let každý pátek scházela prvorepubliková skupina intelektuálů. Hlavní osobností Pátečníků byl prezident Tomáš G. Masaryk. Dalšími hosty byli liberálně orientovaní novináři, umělci a politici jako Ferdinand Peroutka, Jiří Poláček, František Kupka nebo František Langer.
Kdo zavedl robotů
Marie Terezie patentem reagovala na selské povstání z roku 1775, podpořené krizí kvůli rozsáhlému hladomoru v letech 1770–1772. Patent stanovil délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Navíc robotní patent zkrátil robotu pouze na tři dny v týdnu.
Kdo vynalezl slovo robot
Dnes ho zná celý svět. Jedno ze světově nejznámějších slov českého původu vzniklo již v roce 1921, kdy jej poprvé ve významu stroj použil český spisovatel Karel Čapek v dramatu R.U.R. Vymyslel ho ovšem bratr Josef Čapek.
Kdy se scházeli Pátečníci
Nejváženějším členem byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Byl natolik ctěný, že v jeho nepřítomnosti křeslo, v němž sedával, zůstávalo vždy prázdné. Proč se jim říkalo Pátečníci Protože se v letech 1927–1938 pravidelně každý pátek odpoledne scházeli a debatovali u černé kávy o všem možném.
Kdo založil pátečníky
Pátečníci je označení, které si vysloužila úzká skupina mužů z okruhu spisovatele Karla Čapka. Jednalo se převážně o kulturní a politické osobnosti první republiky, jež svého času patřily mezi elitu českého národa.
Kdo jsou Pátečníci
Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali.
Jak dlouho trvala robota
Robotici na univerzitě v Kalifornském Berkeley, již vyvinuli robota, který může úhledně skládat ručníky, džíny a trička. V roce 2010 robotovi trvalo téměř 19 minut, než vyzvedl, prohlédl a složil jeden ručník, ale v roce 2012 už mohl skládat džíny za pět minut a tričko za něco málo přes šest minut.
Kdy byla zrušena robota
Konečné rozhodnutí padlo 7. září 1848 kdy císař na návrh Říšském sněmu přijal patent rušící robotu a všechny ostatní poddanské povinnosti.
Kdo jsou to Pátečníci
Pátečníci je označení, které si vysloužila úzká skupina mužů z okruhu spisovatele Karla Čapka. Jednalo se převážně o kulturní a politické osobnosti první republiky, jež svého času patřily mezi elitu českého národa. Nejváženějším členem byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Kdo zrušil robotu
Nevíme přesně, kdy se ta zpráva k němu donesla, ale v neděli 9. května 1790 zhasla naděje poddaných, že se zbaví roboty. V ten den totiž nový císař Leopold II. zrušil takzvaný urbariální patent Josefa II., který robotu fakticky ukončil.
Co muze delat robot
Robotika je věda o robotech, jejich designu, výrobě a aplikacích. Robot může buď pomáhat, nebo dělat lidskou práci, popř. zajišťovat i komfort společnosti. Robotika úzce souvisí s elektronikou, mechanikou a softwarem.
Kdo zavedl robotu
Marie Terezie patentem reagovala na selské povstání z roku 1775, podpořené krizí kvůli rozsáhlému hladomoru v letech 1770–1772. Patent stanovil délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Navíc robotní patent zkrátil robotu pouze na tři dny v týdnu.
Jak žili poddaní
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi. Nejstarší povinností byl peněžní ourok, který původně převládal. Další povinností byla robota (práce), která zpočátku byla okrajová, a naturálie (tzv. osep), většinou jisté množství obilí.
Co se stalo v roce 1781
Patent o zrušení nevolnictví byl výnos římského císaře a českého krále Josefa II. z 1. listopadu 1781, který pro české země zrušil nevolnictví, či jak je psáno v patentu „tělesné poddanství neboli člověčenství", a nahradil je „mírným poddanstvím podle příkladu zemí rakouských".
