Jak pouzivat Šupleru
Předmět, jehož rozměr chceme zjistit, vkládáme mezi velké čelisti. Menší čelisti, ty horní, slouží k měření rozměrů nějakého otvoru, například vnitřního průměru trubky. Při měření se vsunou do daného otvoru. A ta jehla na konci slouží k měření hloubky.
Archiv
Co je to Šuplera
Posuvné měřítko je měřidlo pro měření délek. V řemeslnickém slangu bývá nazýváno šuplera nebo šupléra (z německého Schublehre) nebo také posuvka. Používá se především ve strojírenství a průmyslu.
Jak funguje posuvné měřítko
Běžným posuvným měřítkem můžeme měřit rozměry do 150 mm, jsou však i posuvná měřítka s větším rozsahem. K měření vnějších rozměrů – což je nejčastější – slouží 2 větší, spodní čelisti. Ty rozevřeme a po vložení měřené součásti zase k sobě posuneme až na doraz. Na stupnici pak můžeme přečíst měřený rozměr.
Kdo vymyslel Šupleru
Název "vernier" [verňjé] podle francouzského matematika Pierra Verniera, který toto uspořádání roku 1631 vynalezl. Název "nonius" je podle portugalského vynálezce P. Nunese, který roku 1542 vynalezl podobné zařízení pro měření úhlů.
Jaké posuvné měřítko vybrat
Nejlepší posuvná měřítka
| Pořadí | Název | Hodnocení |
|---|---|---|
| 1. | Extol Měřítko posuvné 3426 kovové digitální | ⭐ 95 % |
| 2. | Proteco měřítko posuvné 150 mm digitální 10.06-11-150 | ⭐ 83 % |
| 3. | FESTA Měřítko posuvné dig. 150mm | ⭐ 73 % |
Kde koupit posuvné měřítko
LUX Posuvné měřítko 150 mm Comfort koupit v OBI.
Jak pracovat se Suplerou
K měření tloušťky předmětů se používají dvě čelisti na šupleře, k měření vnitřních průměrů děr pak dvě menší čelisti, které se při pohybu posuvného měřítka rozevírají. A hloubka se měří pomocí vyjíždějící části šuplery v její spodní části.
Jak přesně měří Šuplera
K měření tloušťky předmětů se používají dvě čelisti na šupleře, k měření vnitřních průměrů děr pak dvě menší čelisti, které se při pohybu posuvného měřítka rozevírají. A hloubka se měří pomocí vyjíždějící části šuplery v její spodní části.
Jak se měří Suplerou
K měření tloušťky předmětů se používají dvě čelisti na šupleře, k měření vnitřních průměrů děr pak dvě menší čelisti, které se při pohybu posuvného měřítka rozevírají. A hloubka se měří pomocí vyjíždějící části šuplery v její spodní části.
Čím se měří délka
Měřidlo délky volíme podle toho, jak velký předmět měříme a s jakou přesností máme měřit. Druhy měřidel: krejčovský metr, dřevěný metr, mm měřítko, pásmo, posuvné měřítko, mikrometr.
Jak se měří s posuvným měřítkem
K měření tloušťky předmětů se používají dvě čelisti na šupleře, k měření vnitřních průměrů děr pak dvě menší čelisti, které se při pohybu posuvného měřítka rozevírají. A hloubka se měří pomocí vyjíždějící části šuplery v její spodní části.
Jaké máme druhy měření
Přímá metoda spočívá v porovnávání s měřidlem se stejnou vlastností (např. měření délky metrem, měření času stopkami). Nepřímá metoda spočívá v měření důsledku (účinku) dané veličiny (např. měření teploty pomocí délkové roztažnosti teploměrem, měření elektrického proudu pomocí magnetické síly).
Co to je měřidlo
Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřícími zařízeními se pro tyto účely dělí na: etalony, pracovní měřidla stanovená (nebo také stanovená měřidla), pracovní měřidla nestanovená (nebo také pracovní měřidla) a certifikované referenční materiály.
Jak se oznacuje délka
Základní pojmy, veličiny a jednotky
| Základní veličina | délka | teplota |
|---|---|---|
| Značka veličiny | l | T |
| Základní jednotka | metr | kelvin |
| Značka jednotky | m | K |
Jaká je jednotka délky
Metr je základní jednotkou soustavy Si a je jednotkou délky. Velikost jednoho metru odpovídá takové délce, jakou urazí světlo ve vakuu za 1⁄299 792 458 vteřiny. Dílčími jednotkami metru jsou milimetr, centimetr, decimetr. Násobnou jednotkou metru je kilometr.
Co je to nepřímé měření
Nepřímé měření se používá při měření vysokých příkonů. Pokud je proud, v některých případech i napětí, příliš vysoký, není možné je měřit standardním elektroměrem a měřený proud je žádoucí snížit. K tomu se používají měřicí transformátory proudu, na kterých dochází k převodu proudu, například ze 150 A na 5 A.
Co je to μm
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru). Někdy bývá označována také jako mikron. Mikrometr je tisíckrát menší než milimetr a tisíckrát větší než nanometr.
Co je to Metrolog
Metrolog je pracovník, který navrhuje a zabezpečuje nastavování, seřizování a kalibrace laboratorních přístrojů, diagnostických přístrojů a měřidel, zpracovává metrologický řád v organizaci v souladu s platnou legislativou a požadavky oboru na přesnost a správnost měření.
Co se kalibruje
Při kalibraci se kvantitativně zjišťuje vztah mezi naměřenou hodnotou a jmenovitou hodnotou nastavenou etalonem. Obě činnosti jsou formou metrologické návaznosti měřidel. Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny.
Co to je hloubka
Hloubka označuje obvykle vertikální vzdálenost dvou bodů. Hloubka označuje vzdálenost pod určitou úrovní (dolů). Vzdálenost nad danou úrovní (vzhůru) bývá označována jako výška. Fyzikální veličina, která slouží k určení hloubky, se označuje jako délka.
Jak se značí energie
Jako symbol energie se používá písmeno E. Hlavní jednotka energie, práce i tepla v soustavě SI je joule, značka jednotky: J.
Jak se značí čas
Čas (značka t) je jednou ze základních fyzikálních veličin soustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocí hodin. Čas označuje dobu, která uplyne mezi dvěma okamžiky.
Jak je dlouhý 1 m
Délka jednoho metru odpovídá přibližně dlouhému kroku dospělého člověka, délce baseballové pálky nebo výšce kuchyňské linky.
Co to je etalon
Etalon (standard) měřící jednotky nebo stupnice určité veličiny je měřidlo, sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonu se rozumí všechny úkoly, potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích.
Co jsou to stanovená měřidla
Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou MPO č. 345/2002 Sb., v platném znění, k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam: a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, nebo při určení výše náhrady škody, popř.
