Kdo patří mezi Strunatce
Strunatcipláštěnci (Tunicata) pospolitky (Aplousobranchiata) pravé sumky (Phlebobranchiata) zřasenky (Stolidobranchiata) salpy (Thaliacea) vršenky (Appendicularia)bezlebeční (Cephalochordata)obratlovci (Craniata) kruhoústí (Cyclostomata) paryby (Chondrichthyes) lalokoploutví (Coelacanthimorphes) dvojdyšní (Dipnoi)
Kdo z pláštěnců žije Přisedle
Sumky žijí přisedlým životem především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije asi 2 až 3 dny. Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.
Co to je struna hřbetní
Struna hřbetní (chorda dorsalis, též notochord) je společný znak strunatců. Vzniká z entodermu, tzv. chordomezodermu, a tvoří ji pružná chondroidní tkáň, která připomíná chrupavku. Během embryonálního vývoje se jedná o významné indukční centrum, jelikož stimuluje vývoj osových součástí zárodku.
Kdo patří mezi Bezlebecne
Jde o druhově chudou skupinu – obsahuje jedinou třídu kopinatci (Amphioxi) a jediný řád kopinatcotvární (Amphioxiformes) se dvěma čeleděmi. Patrně nejznámějším druhem bezlebečných je kopinatec plžovitý. Kopinatec čínský žije v Čínském moři a slouží také jako potrava.
Co to jsou Myomery
Kosterní svalovina (svaly trupu, ploutví)
Svalovina trupu typická svým segmentováním je rozdělena vazivovými přepážkami, Její jednotlivé části se nazývají myomery, počet myomerů odpovídá počtu obratlů a na povrchu pak počtu šupin v postranní čáře.
Co je to salpa
Salpy (Thaliacea) je třída drobných průsvitných živočichů z podkmene pláštěnci. Žijí v koloniích, které se vznášejí ve volném moři a tvoří tak součást planktonu.
Jak se rozmnožují sumky
Rozmnožování je buď pohlavní, nebo nepohlavní (pučením). Sumky jsou proteandričtí hermafrodité (dříve dozrávají samčí buňky). Oplození je mimotělní. V jejich životním cyklu (střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování) se objevuje stádium larvy, kterou je asi 2 mm velký „pulec“.
Co je to Kopinatec
Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum, též Amphioxus lanceolatum) je nejznámější kopinatec, zástupce primitivních strunatců. Podobá se drobné rybce, ale místo kostry má jen chrupavčitou hřbetní strunu. Celý živočich je poloprůsvitný, růžově zbarvený a dosahuje délky maximálně 8 cm.
Co je to Chorda Dorsalis
Chorda dorsalis je osovou strukturou těla, která leží pod vznikající neurální trubicí. Nejprve vzniká chorda na kraniálním konci; kaudálně přirůstá spolu s kaudálním posunem Hensenova uzlu. V oblasti primitivní jamky Hensenova uzlu dočasně komunikuje amniový a žloutkový váček přes neurenterický kanál.
Co je to kopinatec
Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum, též Amphioxus lanceolatum) je nejznámější kopinatec, zástupce primitivních strunatců. Podobá se drobné rybce, ale místo kostry má jen chrupavčitou hřbetní strunu. Celý živočich je poloprůsvitný, růžově zbarvený a dosahuje délky maximálně 8 cm.
Co to jsou obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Na co se dělí Somity
Na boku jsou rybí somity rozděleny napůl takzvanou horizontální vazivovou přepážkou (septum horizontale) na dorzální (zádovou, epaxiální) a břišní (ventrální, hypaxiální) část.
Jaké tělo mají Salpy
1. Dospělé salpy mají soudečkovité tělo s otvory na protilehlých koncích, reaktivní pohyb.
Co to jsou sumky
Sumka je zavěšovací pouzdro, které dle specifického určení může být použito k přenosu zásobníků, nábojů, granátů, zdravotnických doplňků nebo jiného vybavení. Dle upevnění se pak sumky dělí například na sumky na opasek, sumky na taktickou vestu, sumky na stehno nebo na sumky na břicho.
Jak žijí sumky
Sumky (Ascidiacea) jsou přisedlé a zpravidla jsou to hermafrodité. Oplození je obvykle mimotělní. U sumek, které vytvářejí kolonie dochází také k nepohlavnímu množení pučením. Jednotlivci žijící v koloniích mohou být připevněni ke svým sousedům jakýmsi výhonkem (stolonem) nebo souvislou tkání.
Jak dlouho žije Kopinatec
Dožívají se až 4 let.
Co to je struna
Struna je drát nebo vlákno, které slouží jako zdroj zvuku u strunných nástrojů, jako je například kytara, viola, harfa nebo klavír.
Co nepatří mezi obratlovce
Hlavním znakem obratlovců je vnitřní kostra, kterou tvoří páteř složená z obratlů. Kostra tvoří oporu těla. Rozhodni: Člověk patří – nepatří mezi obratlovce.
Co je to Mezoderm
Mesoderm vzniká ve třetím týdnu vývoje zárodku, který se označuje, jako gastrulace. Gastrulace začíná vývojem primitivního proužku, skrz který následně invaginují buňky pod epiblast. Buňky, které při invaginaci zůstanou ve střední časti, se nazývají mesoderm.
Co je Myosepta
Somitů je u dospělého kopinatce přes padesát párů, přepážky mezi sousedními somity se označují jako myosepta.
Jaký je rozdíl mezi obratlovci a bezobratlými
Primární rozdíl mezi obratlovci a bezobratlí spočívá ve skutečnosti, že obratlovci se skládají z páteře, zatímco bezobratlí nemají vnitřní páteř. Takže obratlovci mají bilaterální symetrii. Bezobratlí vykazují jak radiální, tak bilaterální teorémy. Mezi obratlovce patří obojživelníci, rybí plazi, ptáci a savci.
Co je to Endoderm
Entoderm nebo také endoderm je vnitřní zárodečný list, vznikající během embryogeneze. Vzniká imigrací buněk do vnitřního prostoru gastruly. Entoderm se zpočátku skládá ze zploštělých buněk, které se postupně řadí do sloupců.
Co je to Diblastica
Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci, vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.
Co je Somit
Somit (též primitivní segment) je v embryologii označení pro párové oblasti mezodermu, které se vytváří v raných fázích vývoje strunatců a leží na obou bocích podél struny hřbetní. Somity vznikají embryonálně jako váčky odštěpené z coelomu, a to procesem somitogeneze.
Co je to ryba
Ryby (Osteichthyes), česky též kostnaté ryby, je parafyletická skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.
