Co je to skladba vět
Skladba vět v češtině zahrnuje gramatické a syntaktické pravidla, která určují, jak se slova a fráze ve větě pospojují a jak se tvoří gramaticky správné věty. Skladba vět zahrnuje také pravidla pro tvorbu složených vět, jako jsou podmínkové věty, infinitivní věty, atd. Věta se skládá z podmětu a přísudku.
Archiv
Co patří mezi větné členy
V češtině rozlišujeme následující větné členy: podmět. přísudek. přívlastek.
Jak poznam větné členy
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Co je to skladba v češtině
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Co se určuje u vět
Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Další větné členy, které věta obsahuje, označujeme jako rozvíjející větné členy. Ty členy, které k sobě mluvnicky i významově patří, spolu tvoří ostatní skladební (syntaktické) dvojice.
Jak se ptáme na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Jaké jsou druhy přísudku
Druhy přísudku:slovesný: obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:jmenný se sponou (slovesně-jmenný): tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.jmenný: tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.citoslovečný: tvoří ho citoslovce.
Co může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
Co se určuje ve větě
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
Co závisí na slovese
Předmět. Závisí na slovese nebo na dějovém přídavném jméně a tvoří s ním skladební dvojici. Vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které slovesný děj přímo zasahuje nebo s ním nějak souvisí.
Co je to hlavní věty
Hlavní věta je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu.
Proč větný člen
Odborníci z ÚJČ soudí, že se jedná skutečně o příslovečné určení příčiny. Nicméně zbývá vysvětlit, proč se na něj nelze zeptat bez složitých, a kdoví zda zcela korektních substitucí.
Proč se učit větné členy
Při špatném zapojení větných členů do věty nám věta nefunguje, je nesrozumitelná, nejasná. Větné rozbory nám otevírají brány do světa cizích jazyků, třeba takové angličtiny. V angličtině je při stavbě věty nutné dodržovat správný slovosled – a je v zásadě jedno, zda píšeme či zda hovoříme.
Co může být přísudek
Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.
Jak se pozná přísudek
Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně.
Jaký máme podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
Co rozvíjí podmět
Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet.
Jak se zeptat na předmět
Na předmět se můžeme ptát pouze pádovými otázkami, předmět se může nacházet v jakémkoliv pádu kromě 1. pádu (v 1. pádu je vždy podmět) a 5. pádu (oslovení).
Co musí obsahovat věta
Tradiční pohled chápe jako českou větu celek, který je založen na určitém slovesném tvaru, tedy přísudku. Pokud věta vedle přísudku obsahuje také podmět, jde o větu dvojčlennou: Matka litovala dítě. V případě, že věta podmět neobsahuje, označujeme ji jako větu jednočlennou: Matce je líto dítěte.
Jak se pozna věta
Věta se od nevětného vyjádření liší v první řadě tím, že obsahuje PŘÍSUDEK. Že je vět více tedy poznáte snadno a jednoduše podle toho, kolik je v celé výpovědi přísudků.
Jak se zeptat na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jaký větný člen je který
Přívlastek. Je to větný člen, který závisí na podstatném jméně a blíže jej určuje, vymezuje jeho význam a tvoří s ním skladební dvojici. Na přívlastek se ptáme tázacími zájmeny – jaký, který nebo čí (jsou spojena s řídícím podstatným jménem).
Co je podmět s přísudkem
Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jaké jsou typy přísudku
Druhy přísudku:slovesný: obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:jmenný se sponou (slovesně-jmenný): tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.jmenný: tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.citoslovečný: tvoří ho citoslovce.
