Co se pěstuje v nížinách
nížiny – černozemě – pšenice, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina, chmel, koně, prasata, drůbež.
Archiv
Které rostliny se pěstují na Hnědozemi
Zemědělská výroba se dělí na rostlinnou a živočišnou. Rostlinná výroba je základem zemědělství. V nížinách, kde je zároveň teplejší podnebí a nejúrodnější půdy, se nejlépe daří pěstování obilí – pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice. Nejvhodnějšími oblastmi jsou Polabí, Haná a úvaly jižní Moravy.
Co může ohrozit půdu
Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty.
Jaká je nejúrodnější půda
Mezi naše nejúrodnější půdy patří černozemě a hnědozemě. Naopak nejméně úrodné jsou surové půdy, rankry nebo glejové půdy.
Archiv
Které plodiny se pěstují v Polabské nížině
Polabská nížina patří mezi nejvýznamnější oblasti, kde se v Česku pěstují všechny tři typy zeleniny: od teplomilné, jako jsou rajčata, okurky či papriky, přes takzvanou chladuodolnou zeleninu, mezi kterou patří kedlubny, kapusta nebo třeba mrkev, až po mrazuodolnou, tedy cibule, česnek či růžičková kapusta.
Jaké plodiny se pěstují v ČR ve Vysočinách
Rostlinná výroba. Přes polovinu osevních ploch na Vysočině zaujímají obiloviny, především pšenice a ječmen, ve vyšších polohách v menší míře i žito (asi pětina produkce Česka). Dlouhou tradici má na Vysočině pěstování brambor, zejména v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod.
Jak určit půdní typ
Půdní typy určujeme na základě zastoupení půdních horizontů, tedy jednotlivých vrstev v půdním profilu. Mezi půdní typy patří např. černozemě (obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu).
Co je zásaditá půda
Zásadité půdy mají pH v rozsahu od 7,2 do 8,5.
Tato skupina rostlin se označuje jako bazifyty či alkalofyty. Blízký význam mají také rostliny kalcifilní neboli vápnomilná. Čím je totiž půda zásaditější, tím má zpravidla v sobě více vápníku.
Co škodí půdě
Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.
Jak zabránit znečištění půdy
Uvážlivé využívání zemědělské půdy, včetně jejího zpracování, úpravy vodního režimu a zavlažování, vhodného střídání plodin, optimalizovaného používání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, zachování krajinných prvků, nebo zavádění protierozních opatření má rovněž širší dopad na životní prostředí jako je např.
Co půda vytváří
Vytváří nejsvrchnější vrstvu zemské souše- PEDOSFÉRU. Nejdůležitější vlastnost je ÚRODNOST. ÚRODNOST: závisí na množství vody, vzduchu a živin. Věda, která se zabývá zkoumáním půd a jejich tříděním se nazývá PEDOLOGIE (půdoznalství).
Které půdy jsou v ČR nejčastější
Kambizem (KA) je typ půdy, patřící mezi kambisol. Jedná se o nejrozšířenější půdní typ na území České republiky.
Co se pěstuje v oblasti Polabí
Hlavní plodinovou skladbu tvoří obiloviny (pšenice ozimá, ječmen ozimý), dále řepka ozimá, kukuřice na siláž i zrno a vojtěška. Rozhodující část produkce zabezpečuje pokrytí potřeb střediska žívočišné výroby, zbytek se realizuje na trhu se stálými obchodními partnery.
Která území v ČR jsou nejúrodnější
Nížinami do 300 m n. m. jsou pak Polabí, Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval a Ostravská pánev. Jedná se o nejhustěji zalidněné a nejúrodnější části Česka.
Co se pěstuje na Vysočině
Tradiční plodinou na Vysočině jsou brambory, které se tu pěstují i nadále, a to brambory konzumní i sadbové. Na orné půdě se pěstuje i jako krmná plodina kukuřice na siláž a jetel. Pro výrobu krmiv pro živočišnou výrobu, zejména dojnice se sklízí luční porosty pro výrobu senáží a sena.
Co se chová na Vysočině
Přes polovinu osevních ploch na Vysočině zaujímají obiloviny, především pšenice a ječmen, ve vyšších polohách v menší míře i žito (asi pětina produkce Česka). Dlouhou tradici má na Vysočině pěstování brambor, zejména v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod.
Co jsou to Pudotvorni cinitele
Přímo nebo nepřímo působící činitelé na půdotvorný proces – matečná hornina, vegetace, podnebí, věk půdy, podzemní voda, kultivační nebo jiná činnost lidí.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Jak zjistit jakou mám půdu
Vodní rozbor
Do sklenice vody nasypte jednu lžíci půdy. Na dno vám po několika okamžicích padne písek. Humus vyplave na povrch a částice hlíny nasáknou vodou a vznášejí se ve vodě a zakalují ji. Podle podílu tak poznáte, jakou máte půdu.
Co Znecistuje půdu
Nejčastější zdroje znečištění půd
Existují tisíce zdrojů znečištění půd a typů polutantů. Mezi nejčastější patří uhlovodíky, rozpouštědla, polyaromatické uhlovodíky, pesticidy, olovo, kadmium, rtuť a ostatní těžké kovy. Výskyt těchto zátěží souvisí se stupněm industrializace a intenzity používání chemikálií.
Čím člověk zúrodnit půdu
Používejte organická hnojiva – na jaře i v podzimu využijte kompost, na podzim zarývejte trávu s listím, hnůj a další organický materiál. Pravidelně a každoročně střídejte plodiny na záhonech. Pokud je to realizovatelné, nasaďte smíšené kultury, které omezují únavu půdy.
Jak člověk znehodnocuje vodu
U vod povrchových se jedná o znečištění odpadními vodami ze živočišné výroby, z netěsnících žump a septiků, splachy z pastvin a komunálními odpadními vody včetně odpadních vod ze zdravotnických zařízení.
Jak člověk ničí půdu
Nakládání s odpady, průmysl a bez hranic. Zemědělské postupy zdaleka nejsou jediným zdrojem znečištění krajiny a půdy. Nedostatečné nakládání s odpady (jak komunálními, tak průmyslovými), způsobuje více než třetinu lokální kontaminace, přičemž dalším významným zdrojem jsou průmyslové činnosti.
Jak dlouho trvá než vznikne 1 cm půdy
Za 100 let u nás vznikne 1 cm půdy. Půda vzniká zvětráváním tzv. matečné horniny, na kterou působí společně s povětrnostními podmínkami také mikroorganizmy, rostliny a živočichové. Je to dlouhý proces.
Co má vliv na úrodnost půdy
Úroveň půdní úrodnosti je určena jednotlivými prvky (tyto prvky se rozdělují do skupin: fyzikální faktory, agrochemické faktory, vodní režim, organické a biologické faktory), pokud opomeneme neovlivnitelné přirozené vlastnosti půdy (textura, matečná hornina), pak mezi nejvýznamnější prvek půdní úrodnosti patří půdní …
