Jak poznat nuklid
Řeka stability nuklidů
Spodní osa značí počet neutronů nuklidů, svislá osa vlevo zase značí počet protonů nuklidů. Nuklidy, které leží na diagonální ose popsané „Z = N“, mají stejně protonů jako neutronů. Zároveň černé tečky označují nuklidy, které jsou zcela stabilní – tvoří onu „řeku stability“.
Archiv
Jaký je rozdíl mezi izotopem a Nuklidem
je v podstatě to samé jako nuklid. Tyto nuklidy jsou všechny chemický prvek vodík, říkáme jim proto izotopy. Pokud však vezmeme nuklid 1 1H a třeba nuklid 54 132Xe, jedná se o rozdílné chemické prvky a navzájem to tedy izotopy nejsou.
Archiv
Co jsou izotopy a nuklidy
Když hovořím o nuklidu 238U, tak mám na mysli daný prvek s příslušným počtem neutronů. Jiný nuklid je např. U. Tyto dva nuklidy náleží stejnému prvku, liší se jen počtem neutronů, a říkáme jim izotopy.
ArchivPodobné
Co to je izotop
Izotopy jsou nazývány atomy se stejným počtem protonů a rozdílným počtem neutronů. Mají velmi podobné chemické vlastnosti (díky stejnému elektronovému obalu).
Co je to nukleony
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
Co to je radioaktivita
Radioaktivita je jev, při kterém dochází k samovolné přeměně nestabilního atomového jádra na jiné jádro. Během tohoto procesu se uvolňuje vysokoenergetické radioaktivní záření. K radioaktivní přeměně může docházet spontánním štěpením u prvků s nestabilními atomovými jádry. Takové prvky nazýváme radionuklidy.
Jak se liší izotopy
Shrnutí Atomy, které mají stejný počet protonů, ale liší se v počtu neutronů, se nazývají izotopy. Izotopy daného prvku se liší atomovou hmotností. Relativní zastoupení izotopu říká, kolik procent atomů s danou atomovou hmotností se nachází v přirozeně se vyskytujícím vzorku prvku.
Jak zjistit počet nukleonů
protonové (atomové) číslo Z – je rovno počtu protonů v jádře, udává také počet elektronů obíhajících kolem jádra. nukleonové (hmotnostní) číslo A – je rovno počtu nukleonů v jádře, tj. A = Z + N.
Co to je deuterium
Deuterium je izotop vodíku, který má výborné moderační vlastnosti. Vodu v jejíchž molekulách H2O je namísto “obyčejného“ izotopu vodíku právě deuterium nazýváme těžká voda. S ohledem na malou absorpci neutronů je těžká voda lepší moderátor než lehká voda.
Co to jsou nukleony
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony.
Co je to neutron
Neutron. Neutron je elektricky neutrální částice rozměrově přibližně stejná s protonem. Počet neutronů v jádře udává neutronové číslo – N' a počet nukleonů v jádře (tzn. protonů + neutronů) udává nukleonové číslo – A.
Jak škodí radioaktivita
Hrubé narušení DNA může být neslučitelné s dalším životem buňky, zejména může znemožňovat další buněčné dělení a způsobovat tak úbytek buněk v příslušné buněčné populaci. Ozáření tedy může vést k reprodukční smrti buněk, která se uplatňuje jako rozhodující mechanismus časných poškození z ozáření.
Jak působí radiace na člověka
Je-li dávka záření vyšší, mezi 6 Gy až 10 Gy, je celý průběh bouřlivější, nevolnost a zvracení se objevují za několik málo hodin po ozáření, období latence je kratší, průběh vlastního onemocnění je velmi těžký a vede k smrti kolem 20. – 30.
Jak velký je atom
Rozměry atomu jsou nepatrné, přibližně 10-10 m, tedy jedna desetimilióntina milimetru. Jádro atomu je však ještě mnohem menší – jeho "průměr" je ještě asi stotisíckrát menší, kolem 10-15 m.
Co má atomové jádro
Atomové jádro se skládá z protonů a neutronů. Tyto částice souhrnně nazýváme nukleony. Nukleony patří mezi fermiony. Protony mají kladný elektrický náboj, který je stejně veliký jako náboj elektronu, neutrony jsou bez náboje.
Co je nukleony
Nukleon je společný název pro částice jádra atomu – neutron a proton.
Co je vodík
Vodík je nejlehčí plynný chemický prvek, který tvoří až dvě třetiny celé vesmírné hmoty. Odhaduje se, že tvoří více jak 30 % celkové hmotnosti Slunce. Jedná o třetí nejrozšířenější prvek na Zemi, přesto se nevyskytuje téměř vůbec jako samostatná molekula, protože je vysoce reaktivní a okamžitě tvoří sloučeniny.
Jak vyrobit těžkou vodu
Těžká voda se vyrábí separací z normální vody, která ji ve velmi malé koncentraci přirozeně obsahuje. Jedním ze způsobů výroby je elektrolýza, která se používala i v norském Vemorku, nejstarší továrně na těžkou vodu. Při izolaci se využívá faktu, že vazba D-O je silnější nežli H-O.
Jak se značí Nukleon
Složitější atomy mají v jádře větší počet protonů a neutronů, počet obíhajících elektronů se rovná počtu protonů v jádře. Složení jádra atomu můžeme popsat třemi čísly: protonovým Z, neutronovým N a nukleonovým A.
Co obsahuje atom
Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.
Co to je elektron
Elektrony (e-) jsou subatomární částice, které nesou záporný náboj. Nacházejí se v elektronovém obalu, který obklopuje atomové jádro. Elektronový obal zabírá většinu prostoru atomu, ale podílí se jen nepatrně na celkové hmotnosti atomu. V elektroneutrálním atomu je počet elektronů roven počtu protonů.
Jaká byla radiace v Černobylu
Všimněte si, že lidé žijící u uhelné elektrárny jsou paradoxně ozáření více než lidé žijící v blízkosti jaderné elektrárny. Roční limit pro celkové ozáření civilních obyvatel je 1 až 5 mSv/rok (různé zdroje uvádějí různé čísla) a pro pracovníky se zářením 50 mSv/rok. Havárie v Černobylu vyzářila kolem 300000 mSv.
Co s člověkem udělá radiace
Byli vystaveni příliš silné dávce radiace, čímž onemocněli na akutní radiační syndrom (ARS). Lidí při takto vysokých dávkách téměř okamžitě propadnou zvracení, nesnesitelné bolesti hlavy, obvykle nedokáží zadržovat své výkaly, dostanou horečku, zimnici a nedokáží ovládat některé ze svých svalů.
Jak rychle zabiji radiace
Osoba dokáže vlivem radiace zemřít i za pár minut, ale nechytí přitom žádný virus ani bakterii a může se zdát, že se doslova rozkládá zaživa.
Kdo vymyslel atom
U zrodu atomismu stál Leukippos z Milétu (asi 500 – 440 př. n.l.), jeho myšlenky rozpracoval do ucelené podoby Demokritos z Abdér (asi 460 – 370 př. n.l.). Atomisté vycházeli z představy, že náš svět se skládá z prázdného prostoru a obrovského množství neviditelných, nedělitelných, neproniknutelných částic – atomů.
