Co způsobuje atmosférická reakce
Vyšší vrstvy atmosféry jsou již velmi řídké a chemické děje, které zde probíhají, mají jen malý vliv na nižší vrstvy. V troposféře mají vliv především oxidy síry (způsobují kyselé deště), oxidy dusíku (spoluvytvářejí škodlivý troposférický ozon) nebo oxid uhličitý a metan, zvyšující skleníkový efekt.
Jak člověk ovlivňuje atmosféru
Ke znečištění ovzduší dochází přírodními vlivy (sopečná činnost, uvolňování bioplynu), ale nemalou část způsobí lidé svojí činností. Největší znečištění vzniká při spalování různých druhů paliv, jako je uhlí, zemní plyn, benzín nebo dřevo. Mezi největší znečišťovatele atmosféry patří elektrárny spalující uhlí.
Co se děje při chemické reakci
Chemická reakce je děj, při němž dochází ke změnám chemických vazeb. Látky vstupující do reakce (výchozí látky, edukty) se mění na produkty. Všechny látky účastnící se chemické reakce se nazývají reaktanty. Průběh chemické reakce se zapisuje chemickou rovnicí.
Jak vyjádříme chemickou reakci
Chemické reakce popisujeme pomocí chemických rovnic.
Kam sahá atmosféra
Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země. Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu.
Kde je stratosféra
Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 km nad hladinou moře. Spodní hranice stratosféry kolísá podle zeměpisné šířky a vlastností vzduchové hmoty od 7 do 18 km. Stratosféra je od další vrstvy oddělena stratopauzou.
Jaký význam má atmosféra pro člověka
Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země.
Co Znečištuje ovzduší
Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.
Co to je srážecí reakce
Srážení či precipitace (latinsky praecipitatio – padající) je reakce, při níž v roztoku vzniká jedna nebo více pevných látek (sraženina nebo precipitát). Srážení lze také definovat jako vylučování rozpuštěné látky z roztoku.
Co je to Endotermicka reakce
Endotermická (endotermní) reakce (z řeckého ἔξω endo „dovnitř“ a θερμός thermós „teplý, horký, vyhřívaný“) je chemická reakce, při níž se energie spotřebovává, obvykle ve formě tepla. Produkty reakce proto mají vyšší chemickou energii než reaktanty, které do reakce vstoupily.
Jak závisí rychlost reakce na teplotě
Reakční rychlost elementárních reakcí a naprosté většiny jednoduchých reakcí se s teplotou zvyšuje. Kvalitativním vyjádřením tohoto vlivu je tzv. van't Hoffovo pravidlo, které říká, že při zvýšení teploty systému o 10 °C se rychlost reakce zvýší 1,5 až 3 krát.
Co ovlivňuje rychlost chemické reakce
Rychlost chemické reakce je ovlivněna řadou různých faktorů, včetně koncentrace látek účastnících se reakce, velikosti povrchu, teploty a používáním katalyzátorů. Obecně vzato zvýšení koncentrace reaktantů v roztoku, zvýšení povrchu u reakcí v pevné fázi a zvýšení teploty reakčního systému zvýší rychlost reakce.
Co dělá atmosféra
Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země.
Co se děje v atmosféře
Mezosféra se rozprostírá od stratopauzy až do cca 80 km. V této vrstvě teplota vzduchu klesá, u horní hranice dosahuje teploty až –80 °C. Proudění v mezosféře je značně proměnlivé. V blízkosti horní hranice můžeme pozorovat noční svítící nebo–li stříbřité oblaky.
Jaká je teplota v 10 km nad zemí
Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.
Jak vzniká atmosféra
Atmosféra se tvořila v průběhu odplyňování chladnoucího magmatu na povrchu. Magmatu se rozprostíralo v ohromném magmatickém "oceánu" po většině povrchu planety. Tehdejší atmosféra byla pro život v dnešní podobě toxická.
Jak vzniká atmosférický tlak
Tlak vzduchu (atmosférický tlak) je síla, která působí v daném místě atmosféry kolmo na libovolně orientovanou plochu jednotkové velikosti (1 m2). Je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované výškové hladiny), až k horní hranici atmosféry.
Co je znečištění vzduchu
Znečištění ovzduší je chemicko-fyzikálně-biologický stav v zemské atmosféře vyvolaný přírůstkem znečišťujících látek v původní atmosféře (znečišťováním atmosféry), na nějž mohou navazovat a navazují procesy a reakce v zemské atmosféře, v jejichž důsledku se mění vlastnosti zemské atmosféry tak, že negativně působí na …
Co způsobuje znečištění půdy
Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství.
Kdy vznikne sraženina
SRÁŽECÍ REAKCE (chemie)
Teprve až když součin koncentrací iontů v roztoku dosáhne hodnoty Ks, dojde ke tvorbě sraženiny. Hodnoty pod Ks sraženinu nevytvoří a ionty zůstávájí volně v roztoku. Např. k mineralizaci kostí dochází při překročení Ks=10na-26, překročení součinu rozp.
Jak vzniká krevní sraženina
Krevní sraženiny jsou kousky krve, které vznikají tuhnutím tekuté krve do pevné formy. Krevní sraženina, jež se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie.
Jak poznat Exotermickou reakci
Nejčastěji platí, že při vzniku chemické vazby dochází k uvolňování tepla (exotermická reakce) a pro rozbití chemické vazby je třeba teplo dodat (endotermická reakce).
Kdy je reakce Endotermická
Pokud se při reakci uvolní méně energie, než kolik jí bylo na začátku dodáno, jedná se o reakci endotermní (endotermickou). Aby endotermické reakce vůbec probíhaly, musí se jim dodávat energie (např. tepelná). Přestaneme-li energii dodávat, reakce se zastaví.
Co ovlivňuje rychlost reakce
Rychlost chemické reakce je ovlivněna řadou různých faktorů, včetně koncentrace látek účastnících se reakce, velikosti povrchu, teploty a používáním katalyzátorů. Obecně vzato zvýšení koncentrace reaktantů v roztoku, zvýšení povrchu u reakcí v pevné fázi a zvýšení teploty reakčního systému zvýší rychlost reakce.
Jak zpomalit reakcí
– zvýšením teploty se reakce urychlují, snížením teploty zpomalují – zvýšením koncentrace výchozích látek se reakce urychlují, snížením koncentrace výchozích látek se reakce zpomalují.
