Co může síla způsobit
Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.
Jaké síly působí na těleso
Vzájemné působení těles se projevuje silami, které mají pohybové čili dynamické účinky (jsou příčinou přechodu tělesa z relativního klidu do pohybu, a naopak) nebo klidové čili statické účinky (způsobují např. změnu tvaru čili deformaci těles). Věda, která toto zkoumá, se nazývá dynamika (z řeckého dynamis – síla).
Co je stabilita tělesa
Stabilitu tělesa pak označujeme jako množství energie, které je nutné ke změně polohy tělesa ze stabilní do labilní polohy. Ve videu ukážeme příklad kvádrovitého tělesa. To loží na zemi (stabilní poloha) a budeme jej překlápět do labilní polohy, ve které je těžiště tělesa přímo nad překlopnou hranou.
Jaké vlastnosti má tuhé těleso
Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se nemění účinkem libovolně velkých sil. Je charakterizováno hmotností a geometrickými rozměry, které vymezují určitý objem . Je tvořeno soustavou vzájemně pevně vázaných hmotných bodů.
Jak se projevuje vzájemné působení těles
Působení těles je vždy vzájemné. Přitom vzájemným působením těles dochází buď ke změně tvaru (deformace) nebo ke změně pohybu těles (uvedení do pohybu, zbrždění, urychlení, zastavení nebo změně směru pohybu). Rukama je možné míč hodit, chytit nebo odrazit a tak změnit směr jeho pohybu.
Co je pro všechny posuvné účinky síly společně
Působí-li na těleso síla, mění se jeho rychlost nebo směr pohybu. Tzn., že těleso se z klidu uvede do pohybu, zrychlí, zpomalí, zastaví nebo zatočí. Důsledky: Čím větší silou budeme působit, tím větší změna se projeví.
Co je příčinou vzájemného silového působení mezi částicemi
Počet protonů v jádře atomu udává protonové číslo. Počet elektronů v obalu atomu se shoduje s počtem protonů v jádře, a proto je atom elektricky neutrální. Elektricky nabité částečky atomu na sebe navzájem působí elektrickou silou.
Kdy je stabilita tělesa větší
Stabilita tělesa je tím větší, čím větší je jeho tíha, čím níže je těžiště tělesa nad podložkou a čím dále je osa překlápění od svislé těžnice.
Na čem závisí stabilita tělesa
stabilita tuhého tělesa v tíhovém poli závisí přímo úměrně na hmotnosti tělesa, nepřímo úměrně na výšce těžiště ve stálé poloze a přímo úměrně na výšce těžiště ve vratké poloze.
Jaké pohyby může vykonávat tuhé těleso
Tuhé těleso může vykonávat pohyb posuvný nebo otáčivý. Při posuvném pohybu je celková kinetická energie tělesa rovna součtu kinetických energií jednotlivých bodů tělesa. Při posuvném pohybu se pohybují všechny body tělesa stejnou rychlostí, tedy .
Čím se liší pevné těleso od tuhého
Oproti reálnému tělesu se v tuhém tělese vzdálenosti jeho jednotlivých částí nemění. Tento zjednodušený model je vhodný při studiu mnohých úloh mechaniky těles. Studiem dokonale tuhých těles se zabývá mechanika tuhého tělesa.
Kdy síla působí na dálku
Tělesa na sebe vzájemně působí (při dotyku nebo na dálku). Působení je vždy VZÁJEMNÉ. Působení na dálku je zprostředkováno silovým polem (gravitační, magnetické, elektrické…)
Jak na sebe mohou tělesa působit
Třetí Newtonův zákon – zákon akce a reakce Každá dvě tělesa na sebe vzájemně působí stejně velkými silami opačného směru (jedné síle se říká akce, druhé reakce). Akce a reakce současně vznikají a současně zanikají. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se tedy silové účinky obou těles vzájemně ruší, není tomu tak.
Kdy je těleso v klidu
Těleso je v klidu, pokud nemění svou polohu vzhledem k jinému tělesu. Těleso je v pohybu, pokud mění svou polohu vzhledem k jinému tělesu. Klid a pohyb jsou stavy relativní.
Jaké jsou posuvné účinky síly
Zapůsobíme-li na pohybující se těleso silou ve směru pohybu, začne se pohybovat rychleji. Zapůsobíme-li na pohybující se těleso silou proti směru pohybu, začne se pohybovat pomaleji. Zapůsobíme-li na pohybující se těleso dostatečně velkou silou proti směru jeho pohybu, těleso se zastaví.
Jak se počítá výslednice sil
To nejdůležitější:Výslednice sil je síla, která má stejné účinky jako skládané síly.Výslednice rovnoběžných sil stejného směru – součet sil. F= F1 + F2Výslednice má stejný směr jako skládané síly.Výslednicí rovnoběžných sil opačného směru – rozdíl větší a menší síly. F= F1 – F2Výslednice má směr větší síly.
Kdy je těleso v rovnovážné poloze
Rovnovážná poloha je poloha tuhého tělesa, při níž je výslednice všech sil působících na těleso nulová a výsledný moment všech sil je také nulový.
Jak se vypočítá moment síly
Velikost. Velikost momentu síly se počítá jako součin velikosti síly F a ramene síly r ⊥ r_\perp r⊥. Rameno síly není vždy vzdálenost síly od osy otáčení. Je to vlastně kolmá vzdálenost osy otáčení od přímky, ve které leží síla F.
Jaké těleso je z vody
Dřevo je pevná látka. Tyto tělesa jsou z mléka, vody, oleje. To jsou látky kapalné. Tyto tělesa tvoří vzduch, pára.
Co není těleso
tělesa nejsou: vzduch, voda v řece, kouř z komína (nemají tvar, rozměry, polohu). Pozor: voda v láhvi, vzduch ve třídě, vzduch v pneumatice získají tvar (polohu i rozměry) od nádoby a jsou tedy tělesy.
Co rozumíme drahou tělesa
Čára, kterou při pohybu těleso opisuje, se nazývá trajektorie pohybu tělesa. Trajektorii pohybu znázorňuje např. mlžná čára za letadlem, stopa hrotu tužky vytvořená při psaní znázorňuje trajektorii pohybu této tužky, trajektorií pohybu vlaku jsou vlastně koleje.
Co Rozumime drahou pohybu tělesa
Křivka po které se hmotný bod pohybuje, se nazývá trajektorie pohybu. Je to souhrn všech poloh, kterými hmotný bod při svém pohybu prochází. Délkou dráhy (zkráceně drahou) rozumíme fyzikální veličinu, udávající vzdálenost, kterou proběhl bod po trajektorii.
Jak si můžeme znázornit sílu
Sílu znázorňujeme úsečkou. Velikost úsečky naznačuje velikost síly, směr úsečky (šipka) naznačuje, kterým směrem síla působí.
Jaké síly můžeme skládat
Skládat lze pouze síly působící na stejné těleso.
Při vzájemném silovém působení dvou těles na sebe platí zákon akce a reakce, který říká, že dvě tělesa na sebe působí navzájem stejně velkými silami opačného směru, které současně vznikají a zanikají.
Co znamená že je těleso stejnorodé
Stejnorodé těleso je takové těleso, které je celé z látky o stejné hustotě.
