Jaká je největší velryba
Plejtvák obrovský dorůstá maximální délky asi 30,5 až 33,6 metru a váží až kolem 190 tun. Delší tak byli pouze někteří druhohorní sauropodní dinosauři, nebyli ale tak těžcí (hmotnost největších zřejmě nepřesahovala asi 80 až 120 tun).
Jak je velke mládě velryby
Mláďata měří při narození 5,5–6 metrů. Fyzicky zralí jsou jedinci okolo osmého roku života. Samice mohou rodit jedno mládě zhruba každé tři roky nicméně interval je obvykle delší a v současnosti činí v průměru přibližně pět let.
Jakou barvu má velryba
Velryba jižní má robustní tělo, které zdaleka není tak hydrodynamicky tvarováno jako u některých jiných velkých kytovců. Jeho barva je černá, někteří jedinci občas mívají různě velké bílé skvrny na břichu, případně i na zádech.
Jaké jsou druhy velryb
Jsou vědecky známí jako kytovci, mezi něž patří všechny druhy velryb, delfínů a sviňuch. Existuje přibližně 90 druhů kytovce, nejznámější je modrá velryba, velryba spermie, keporkak, velryba minke, orca (také známá jako kosatky) a delfíni.
Jaké zvíře je nejtěžší
Největší zvíře na světě je Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Tato velryba dorůstá délky až 30 metrů a váží přes 200 tun. Plejtvák má proudnicový tvar těla.
Jak dlouho se dožívá velryba
Většina velryb žije přibližně 40 let, avšak některé, například plejtvák myšok, se může dožít až 90 let. Velryba černá se zase může dožít extrémně vysokého věku.
Jak dlouho vydrží velryba pod vodou
Na rozdíl od potápěčů, kteří na jedno nadechnutí vydrží pod vodou nanejvýš několik minut, si však velryba nabere zásobu vzduchu, která jí vystačí až na hodinu.
Co jí velryba
Potrava. Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem), kterého je schopna za jediný den spořádat téměř dvě tuny, tedy asi 20 milionů těchto malých mořských členovců.
Co vylucuje velryba
Ambra vzniká v trávicím traktu vorvaně obrovského. Ten ji vylučuje spolu s trusem, takže ji lze nalézt plovoucí na moři nebo na plážích vyvrženou vlnami. Dříve se také získávala přímo ze střev ulovených velryb. Najít se dají kusy s váhou od několika gramů až do desítek kilogramů.
Jaké zvíře má největší jazyk
Víš kdo má nejdelší jazyk Mravenečník velký má nejdelší jazyk ze všech suchozemských savců. Jazyk mravenečníka hřivnatého měří až 88 cm a jedinec ho může vymrštit až 150× za minutu. Sežere zhruba 30 000 mravenců a termitů za den.
Které zvíře je nejchytřejší
Vědci mají za to, že delfín je nejchytřejší zvíře na světě. Vykazují různé vzorce chování, které jsou podobné jako u lidí. Delfíní se dokážou zamilovat, což se stalo v jednom z amerických akvárií samci delfína skákavého, který žil v zajetí.
Který savec žije nejdéle
Nejdéle žijícím savcem je velryba grónská (až 200 let). Dlouhověký je i slon, který se dožívá až 70 let. Lidé ve vyspělých zemích se běžně dožijí 80 let, existuje ale skupina lidí, jejichž věk přesáhl 100 let.
Jak se dorozumívají velryby
Velryby grónské se mezi sebou dorozumívají rozmanitou směsicí silných nízkofrekvenčních zvuků, nepřesahujících hranici 1000 Hz. Intenzivnější komunikace probíhá zejména během migrace. V období rozmnožování se pak projevují souvislejšími písněmi s pravidla déle trvající frekvencí.
Jak se loví velryby
Některé domorodé metody lovu jsou z dnešního pohledu poměrně drastické, když jsou velryby vracející se z jihu nahnány loděmi do zálivu, kde jsou ostrými bodáky trhány tak dlouho, než vykrvácí. Známý je například lov velryb na Faerských ostrovech.
Jak dlouho spí velryba
Tito velcí kytovci spí maximálně 10–15 minut v kuse; tak dlouho totiž trvá, než vorvaňovi dojde v plících vzduch. Celý tento čas se totiž nenadechuje. A protože je to přece jen pořád ještě savec dýchající plícemi, mohl by se utopit. Víc už si vorvaň nepospí – patří mezi zvířaty mezi ty vůbec nejméně spící tvory.
Proč velryby explodují
Jak uvádí National Geographic, tato část těla je schopna tlaku odolat, a ne každý kytovec na volném moři sám od sebe vybuchne. Mrtvé tělo se obvykle potopí do moře. Pokud však dojde k narušení kůže, plyny se uvolní a tělo exploduje. Samovolný výbuch u velryb je součástí přirozeného rozkladu.
Jaký je nejdelší jazyk na světě
Zápis v Guinnessově knize rekordů si vysloužila osmiletá fenka bernardýna ze Sioux Falls v Jižní Dakotě. A to svým 19 centimetrů dlouhým jazykem, který jí trochu komplikuje život.
Které zvíře je nejtěžší na světě
Největší zvíře na světě je Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Tato velryba dorůstá délky až 30 metrů a váží přes 200 tun.
Jaké IQ mají opice
Díky tomu, že znala jazyk, dokázala také podstoupit upravené testy inteligence. IQ Koko se pohybovalo mezi 75 a 95 body. Pro lepší představivost – průměrné IQ člověka dosahuje hodnoty 100.
Jaké zvíře je chytré
Nejchytřejší zvířata. DELFÍN používá nástroje a rafinované techniky společného lovu, ctí hierarchii ve skupinách a vyznačuje se extrémně dobrou pamětí. ŠIMPANZ si pamatuje obličeje a hierarchii ve skupině, učí se „vhledem“, tedy pochopením, nikoli napodobováním.
Které zvíře je nesmrtelné
“ Rypoši se vzpírají statistickým zákonům stárnutí Rypoš lysý je podle nové studie jediným známým savcem, u kterého se ve stáří nijak nezvyšuje riziko smrti. Zvířata stará 20 či 30 let neumírají s větší pravděpodobností než půlroční.
Jak dlouho se dožije velryba
Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule, kde se zdržuje po celý rok. Patrně se jedná o nejdéle žijícího savce, schopného dožít se 200 a více let.
Jak dlouho vydrzi velryba na jeden nadech
O tom, že je to praktické, vědí i velryby – nosní otvory mají na temeni hlavy, takže i během výměny vzduchu mohou sledovat, co se děje ve vodě. Na rozdíl od potápěčů, kteří na jedno nadechnutí vydrží pod vodou nanejvýš několik minut, si však velryba nabere zásobu vzduchu, která jí vystačí až na hodinu.
Jak chutná velryba
"Steak z velrybího masa je velmi lahodný a většinu turistů, pokud ho dříve nejedli, příjemně překvapí. Není totiž bílý, neboť jde samozřejmě o savce, ale červený a v chuti připomíná něco mezi hovězím a zvěřinou," vysvětluje číšník z malé restaurace v centru Reykjavíku, která jídla z velryb stále nabízí.
Co se získává z velryb
Velryby daly člověku prakticky všechno, co potřeboval: využíval maso, kůži i orgány jako důležitý zdroj proteinů, tuků, minerálů i vitaminů. Kostice nacházely využití jako materiál pro košíky, luky a další předměty běžné potřeby – v teplejších oblastech se z nich dokonce dělaly střechy.
