Jaká jsou vztažná zájmena
Mezi vztažná zájmena řadíme zájmena kdo, co, který, jaký, čí, jenž Vedlejší věty, jež připojujeme vztažnými zájmeny a příslovci, nazýváme vztažné (Muž, který včera přijel, …
Které zájmeno může být vztažné a tázací
Přehled druhů zájmen
| Druhy zájmen | Příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen |
ArchivPodobné
Jaký je rozdíl mezi Tázacími a Vztažnými zájmeny
Zatímco tázací zájmena uvozují otázky a ptáme se jimi na osobu, věc či vlastnost, zájmena vztažná naopak vyjadřují vztah vedlejší věty k nějakému členu věty řídící (většinou k podstatnému jménu).
Jak poznat druhy zájmen
Druhy zájmenosobní (on, já, ty)přivlastňovací (náš, jejich, vaše)ukazovací (ten, ta, to)tázací (kdo, co, který)vztažná (kdo, co, jenž)neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)záporná (nikdo, nic, žádný)
Archiv
Jak se ptáme na druhy zájmen
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| OSOBNÍ | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, + se, si |
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
Kdy použít zájmeno svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Co je to vztažná věta
Vztažné věty (případně také přívlastkové věty, v angličtině relative clauses nebo adjective clauses) jsou vedlejší věty, které rozvíjí nějaké podstatné jméno. Jsou to věty, které toto podstatné jméno blíže určují, nebo pouze obsahují informaci pro posluchače navíc.
Jaký druh zájmena je toho
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jaký druh zájmena je jí
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Kdy použít své
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj je takový nejmladší bratříček k osobním přivlastňovacím zájmenům můj, tvůj, jeho apod. Nikdo ho nemá rád, ale musí mu všichni věnovat pozornost. Zájmeno svůj užijeme tehdy, pokud přivlastňovaná věc nebo osoba patří osobě/věci, která je ve větě podmětem: Kamil posekal svoji zahradu.
Jaký je druh zájmena svůj
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Kdy se používá that
that (tamten) a those (tamty) použijeme pro věci, které jsou od něho vzdálené, jsou u osoby, se kterou se mluví, nebo jsou u nějaké třetí osoby.
Co jsou vztažná příslovce
Mezi vztažná příslovce řadíme on (kde), com (jak), quan (kdy).
Jaké zájmeno je takový
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jaké zájmeno je mě
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Jaký je druh zájmena toho
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Kdy použít svůj a můj
Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
Kdy použít svůj a kdy můj
Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
Co je vztažné věty
Vztažné věty (případně také přívlastkové věty, v angličtině relative clauses nebo adjective clauses) jsou vedlejší věty, které rozvíjí nějaké podstatné jméno. Jsou to věty, které toto podstatné jméno blíže určují, nebo pouze obsahují informaci pro posluchače navíc.
Kde se píše a An The
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Jaký druh zájmena je jenž
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Jaké jsou druhy zájmen
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| NEURČITÁ | viz schéma pod tabulkou |
| ZÁPORNÁ | nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný |
Jaký druh zájmena je tobě
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Kdy se používá zájmeno svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Kdy se dává the
Člen určitý (the)
Pomáhá nám sdělit, že mluvíme o konkrétní osobě, budově nebo věci. Náš posluchač už ví, o čem je řeč. Nebo to alespoň předpokládáme.
