Čím se živí mihule mořská
Žije zde 2–5 let a živí se planktonem a detritem. Dospělá mihule odplouvá do moře, vnitrozemská populace do jezera, kde žije další 3 až 4 roky. Živí se paraziticky, parazituje na rybách, kterým ostrouhává maso a saje krev.
Jak je to s ochranou mihule potoční
Mihule patří mezi vzácné a zvláště chráněné druhy naší fauny – kriticky ohrožené. Jedná se o druh, který je chráněn v rámci celé Evropské unie a každý členský stát, na jehož území se vyskytuje, je povinen zajistit její přežití. To se děje formou vyhlašování území se speciální ochranou – tzv.
Archiv
Jak dlouho žije mihule
Mihule dorůstají do 20 cm délky a dožívají se 5 až 7 let. Larvy se živí pouze řasami, detritem a rozsivkami. Je zajímavé, že dospělé mihule již potravu nepřijímají.
Archiv
Čím mihule dýchá
Struna hřbetní je zachována i u dospělců, žaberní oblouky se nepodílejí na stavbě lebky. Dýchají žábrami umístěnými ve váčcích uvnitř žaberního koše. Navenek vyúsťují malými žaberními štěrbinami. Nozdry jsou nepárové.
ArchivPodobné
Jaký je pokryv těla mihule
Mozkovna má primitivní stavbu, jejímž základem jsou dvě párové chrupavky. Základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky. Pokryv těla tvoří slizká kůže, pod ní se nachází segmentovaný boční sval, který se však neupíná na kostru, ale na vazivové přepážky mezi svalovými segmenty.
Co je to obratlovec
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Jak se jmenuje Larva mihule potoční
Většina druhů se zavrtává do těla jiných ryb a saje jejich krev. Někteří jedinci dokážou mrštně skákat. Mihule procházejí nepřímým vývinem, jejich larva se nazývá minoha.
Jak se rozmnožují mihule
Rozmnožování Tření probíhá od března do června. Samice v tomto období klade na štěrkové dno asi 1500 jiker. Z nich se líhnou larvy – minohy.
Jak se jmenuje Larva mihule
Většina druhů se zavrtává do těla jiných ryb a saje jejich krev. Někteří jedinci dokážou mrštně skákat. Mihule procházejí nepřímým vývinem, jejich larva se nazývá minoha.
Jakou kostru mají ryby
Ryby (Osteichthyes), česky též kostnaté ryby, je parafyletická skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.
Kam patří Kruhoústí
| Kruhoústí | |
|---|---|
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Infrakmen | kruhoústí (Cyclostomata) |
Co je to Skrele
Skřele je párový plochý orgán ryb nacházející se na předělu mezi hlavou a tělem, který chrání žábry před vnějším poškozením. Skřele sestává ze čtyř kostí – skřelové předvíčko (Praeoperculum), skřelové mezivíčko (Interoperculum), skřelové víčko (Operculum) a skřelové podvíčko (Suboperculum).
Co to jsou Myomery
Kosterní svalovina (svaly trupu, ploutví)
Svalovina trupu typická svým segmentováním je rozdělena vazivovými přepážkami, Její jednotlivé části se nazývají myomery, počet myomerů odpovídá počtu obratlů a na povrchu pak počtu šupin v postranní čáře.
Kde žije mihule říční
Mihule říční (Lampetra fluviatilis) je živočich z třídy mihulí. Žije v celé Evropě, od Středozemního moře po finská jezera. Parazituje na rybách.
Co nadnáší ryby
Plynový měchýř – tělo nadnáší a udržuje v dané poloze. Smysly ryb: – Zrak ( oči), čich (čichové jamky), sluch (vnitřní ucho), hmat (hmatové vousky).
Které ryby Nemají šupiny
štika má šupiny i na části hlavy, naopak lipan nemá šupiny v přední části břicha, vranky a sumcovité ryby pak šupiny zcela postrádají.
Kdo má strunu Hrbetni
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých. Jsou dvoustranně souměrní, v některém období svého života mají strunu hřbetní, nervovou trubici, žaberní štěrbiny, endostyl a svalnatou ocasní část až za řitním otvorem.
Jak dlouho vydrží ryba bez vody
Jak dlouho vydrží bez vody, závisí především na teplotě. Když je méně než deset stupňů Celsia, přežije až tři hodiny. Pokud je však tepleji, může se doba zkrátit až na jednu hodinu. Pokud by ryba uhynula již cestou domů nebo předčasně skončil její pobyt ve vaně, doporučují rybáři co nejdříve ji vykuchat a zpracovat.
Co to jsou strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých. Jsou dvoustranně souměrní, v některém období svého života mají strunu hřbetní, nervovou trubici, žaberní štěrbiny, endostyl a svalnatou ocasní část až za řitním otvorem.
Co to je obratlovec
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Kde má ryba Skřele
Skřele je párový plochý orgán ryb nacházející se na předělu mezi hlavou a tělem, který chrání žábry před vnějším poškozením. Skřele sestává ze čtyř kostí – skřelové předvíčko (Praeoperculum), skřelové mezivíčko (Interoperculum), skřelové víčko (Operculum) a skřelové podvíčko (Suboperculum).
Proč se ryby rychle kazí
Proč se ryby rychle kazí
Teplota živých ryb se pohybuje okolo nuly. Když dáte do lednice hovězí, činnost většiny enzymů se zastaví, zatímco ty v rybím mase jsou zvyklé pracovat i při teplotě kolem bodu mrazu. Aby ryba vydržela co nejdéle čerstvá, měla by stále ležet na ledu – při převozu, zpracování i uchovávání.
Jak se pozná stáří ryb
V příčném řezu tak rozšifrujeme věk ryby. U jiných ryb (síhovitých) slouží k identifikaci věku skřele nebo hřbetní obratel. Určování věku podle šupiny je ale nejčastější, šupina je„čitelná“ i při uchování několika desítek let i staletí a je čitelná i z nahnilé nebo rozkládající se ryby.
Jaké šupiny mají ryby
Šupiny našich ryb jsou v zásadě dvojího typu – cykloidní a ktenoidní. Cykloidní jsou poměrně tenké a pružné, po obvodu hladké a setkáme se s nimi např. u kaprovitých a lososovitých ryb. Ktenoidní šupiny jsou silnější, drsné a jejich vnitřní okraj je ozubený.
Co je to salpa
Salpy (Thaliacea) je třída drobných průsvitných živočichů z podkmene pláštěnci. Žijí v koloniích, které se vznášejí ve volném moři a tvoří tak součást planktonu.
