Co se děje s atomem když jeho elektrony přecházejí že stavu s vyšší energii do stavu s nižší energii
Bohrův model atomu zobrazuje hladiny energie jako soustředné kruhy kolem jádra. K přechodu elektronu na vyšší energetickou hladinu je potřeba dodat energii. Naopak při přechodu elektronu na nižší energetickou hladinu dochází k uvolnění energie.
Co je to orbital
Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu. Nemůžeme vypočítat ani stanovit jeho přesnou polohu, ale můžeme určit, v jakém v prostoru se vyskytuje. Orbital je trojrozměrný útvar (část prostoru).
Co je to kvantové číslo
Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině. Nejčastějším použitím kvantových čísel je popis elektronů a jejich orbitalů v atomovém obalu, například v chemii.
Jak se určuje vedlejší kvantové číslo
Vedlejší kvantové číslo (označováno písmenem l) je závislé na hlavním kvantovém čísle (n) a jeho maximální hodnotu lze vypočítat jako l=n-1. Charakterizuje orbitální moment hybnosti elektronu a tvar (prostorovou náročnost) orbitalu.
Co už víme o atomech
Atom je základní stavební částice, ze které se skládá všechno kolem nás. Samotný atom dále tvoří 3 menší částice: PROTON, NEUTRON a ELEKTRON v různém počtu. Proton s neutronem tvoří jádro atomu.
Jak je možné že atomová jádra ve kterých jsou kladně částice které by měli odpuzovat drží pohromadě
Jádro sestává pouze z protonů. Počet protonů Z v jádře je možno určit z náboje jádra Q pomocí vztahu Q = Ze (náboj protonu je e). z protonů, protože protony s kladným nábojem „natěsnané“ uvnitř jádra se musejí výrazně odpuzovat pomocí elektrostatické interakce.
Co to je excitace
Excitace (neboli vybuzení) je fyzikální proces, při kterém dochází k přechodu základního energetického stavu atomu, molekuly či iontu do stavu s vyšší energetickou hladinou. Excitovaná částice se pak nachází v excitovaném stavu.
Co udava Spinove cislo
Spinové kvantové číslo je v atomové fyzice kvantové číslo, které parametrizuje vnitřní moment hybnosti (spinový moment hybnosti nebo prostě spin) dané částice.
Co udává spinové kvantové číslo
Spinové kvantové číslo je v atomové fyzice kvantové číslo, které parametrizuje vnitřní moment hybnosti (spinový moment hybnosti nebo prostě spin) dané částice.
Co je to valenční elektron
Valenční elektrony jsou elektrony z vnější elektronové slupky. Ukážeme si, jak odvodit z periodické soustavy prvků a Hundova pravidla elektronovou konfiguraci valenční vrstvy atomu v základním stavu. Např. kyslík má šest valenčních elektronů – dva v podslupce 2s a čtyři v podslupce 2p, což odpovídá zápisu 2s²2p⁴.
Co udava Spinove číslo
Spinové kvantové číslo je v atomové fyzice kvantové číslo, které parametrizuje vnitřní moment hybnosti (spinový moment hybnosti nebo prostě spin) dané částice.
Co to je elektronové vrstvy
Skupina všech orbitalů v atomu, které mají stejné hlavní kvantové číslo (energii mít stejnou nemusejí), se nazývá elektronová vrstva. O elektronech v atomu, které mají stejnou energii (mají stejné hlavní i vedlejší kvantové číslo), říkáme, že jsou na stejné energetické hladině.
Co se nachází v jádře atomu
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
Kdo přišel na atom
První model atomu navrhl J. J. Thomson roku 1904, když poznal, že elektrony lze uvolnit z atomu kteréhokoli prvku a jsou tedy jeho nezbytnou součástí. Podle tohoto modelu je atom kulový, kladně nabitý útvar, v němž jsou rozptýleny záporně nabité elektrony.
Co má atomové jádro
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
Co to je elektron
Elektrony (e-) jsou subatomární částice, které nesou záporný náboj. Nacházejí se v elektronovém obalu, který obklopuje atomové jádro. Elektronový obal zabírá většinu prostoru atomu, ale podílí se jen nepatrně na celkové hmotnosti atomu. V elektroneutrálním atomu je počet elektronů roven počtu protonů.
Kdy dochází k excitaci
Pokud látka absorbuje určitou energii, dochází k přeskoku jejich elektronů z nižší energetické hladiny na vyšší energetickou hladinu, a tím dochází k excitaci atomu. Excitovaný stav není stabilní, a tak vzápětí dochází k deexcitaci, to jest k přeskoku elektronů zpět na původní hladinu.
Jak jdou za sebou orbitaly
Orbitaly se obsazují podle rostoucí energie v pořadí: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, 5f, 6d, 7p, … S tímto pořadím zcela koresponduje uspořádání prvků v periodickém systému.
Co je to spin
Spin je vnitřní vlastnost elementárních částic, podle které lze částice dělit do dvou hlavních skupin – bosony (které mají celočíselný spin) a fermiony (jejichž spin nabývá hodnoty poloviny lichého čísla). Spin nás informuje o tom, jak vypadá částice z různých směrů.
Jak se nazývá poslední vrstva elektronového obalu
Nejvzdálenější vrstva v atomovém obalu obsazená elektrony se nazývá valenční. Pro konkrétní atom se číslo jeho valenční vrstvy shoduje s číslem periody (řádku), ve které se daný chemický prvek v periodické soustavě nachází.
Kde najdeme protonové číslo
Označení protonového čísla
Protonové číslo obvykle označujeme symbolem Z (například pro uran platí Z=92). Při zápisu daného prvku se protonové číslo zapisuje vlevo dolů před symbol (značku) prvku (například 92U pro uran).
Z jakých částí se skládá atom
Atom se skládá z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony a obalu obsahujícího elektrony.
Jak pusobi jaderne síly
jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.
Kdo vymyslel slovo atom
U zrodu atomismu stál Leukippos z Milétu (asi 500 – 440 př. n.l.), jeho myšlenky rozpracoval do ucelené podoby Demokritos z Abdér (asi 460 – 370 př. n.l.). Atomisté vycházeli z představy, že náš svět se skládá z prázdného prostoru a obrovského množství neviditelných, nedělitelných, neproniknutelných částic – atomů.
Co je v jádře atomu
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
