Co je Bílá nemoc a jak se projevuje
Bílá nemoc, také nazývaná Čangovou nemocí, která se projevuje bílými skvrnami na těle. Jediný, kdo zná lék na tuto zákeřnou nemoc je doktor Galén. Zpočátku se Bílá nemoc šíří pouze mezi chudými a staršími lidmi, postupně se ale stává celosvětovým problémem. Doktor Galén léčí pouze chudé a bohaté odmítá.
Co znázorňuje Bílá nemoc
Bílá nemoc je divadelní hra – drama Karla Čapka z roku 1937. Dílo varuje před nastupujícím fašismem. Jde o jedno z děl varujících před nástupem nacismu v Německu a stalo se posléze i jedním z důvodů plánované autorovy perzekuce gestapem.
Jak skončí Bílá nemoc
Dějství končí tím, že se dozvíme, že se baron Krüg zastřelil. Maršál se sejde s ministry, kteří mu sdělují, jak jsou obyvatelé nespokojení s válkou a válce se chtějí vyhnout i další státy, které chtějí mír. Všichni mají strach z nemoci.
Archiv
Kdy se odehrává Bílá nemoc
Země, kde se děj Bílé nemoci odehrává, zčásti připomíná tehdejší Německo nebo Itálii, Španělsko nebo i jiné státy v autorově současnosti – v předzvěsti 2. sv. Války.
Kde se odehrává Bílá nemoc
Děj se odehrává v blíže neurčené zemi, kde se diktátor Maršál připravuje na zahájení války. V téže době se objevuje neznámá smrtelná nemoc, která se přenáší dotykem a nedá se léčit.
Kdo byl předlohou postavy doktora Galéna
Galén je doktor, který léčí chudé pacienty, trpící nemocí nazvanou Morbus Tshengi (lidově se jí říkalo Bílá nemoc). Je původem Řek a pochází z Pergama. Lilienthal, jeho učitel, mu říkal “Dětina“. Byl nejlepším žákem Lilienthala a následně se stal jeho asistentem.
Kdo je autorem slova robot
Ve světě nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích, je "robot". Slovo vymyslel Josef Čapek, když se s ním Karel Čapek radil, jak pojmenovat umělé dělníky ve své nové hře a slovo laboři se mu nezdálo vhodné. Slovo "robot", poprvé použito ve hře R.U.R., vlastně vymyslel Karlův bratr Josef.
Kdo to byl Galen
Galénos (latinsky Claudius Galenus), známý spíš jako Galén, (129Pergamon – 200 nebo 216 Řím) byl jedním z nejznámějších starověkých lékařů (patřil k lékařské škole tzv. fyziků). Narodil se na území dnešního Turecka, ale působil především ve starém Římě, mj. jako lékař císařů Marca Aurelia a Commoda.
Kde se používají roboti
Roboty jsou v dnešní době nedílnou součástí zemědělství, stavebnictví, výroby, těžby i lékařství. Podle způsobu použití a konstrukce dělíme průmyslové roboty do několika skupin.
Kde se využívá robot
Roboty se široce využívají ve výrobě, montážích, transportech, vesmírném bádání, lékařství, vojenství, laboratořích a bezpečnosti.
Kdo zavedl robotů
Marie Terezie patentem reagovala na selské povstání z roku 1775, podpořené krizí kvůli rozsáhlému hladomoru v letech 1770–1772. Patent stanovil délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Navíc robotní patent zkrátil robotu pouze na tři dny v týdnu.
Kdo vynalezl slovo robot
Dnes ho zná celý svět. Jedno ze světově nejznámějších slov českého původu vzniklo již v roce 1921, kdy jej poprvé ve významu stroj použil český spisovatel Karel Čapek v dramatu R.U.R. Vymyslel ho ovšem bratr Josef Čapek.
Jak dlouho trvala robota
Robotici na univerzitě v Kalifornském Berkeley, již vyvinuli robota, který může úhledně skládat ručníky, džíny a trička. V roce 2010 robotovi trvalo téměř 19 minut, než vyzvedl, prohlédl a složil jeden ručník, ale v roce 2012 už mohl skládat džíny za pět minut a tričko za něco málo přes šest minut.
Kdy byla zrušena robota
Konečné rozhodnutí padlo 7. září 1848 kdy císař na návrh Říšském sněmu přijal patent rušící robotu a všechny ostatní poddanské povinnosti.
Co je to Pátečníci
Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali.
Co muze delat robot
Robotika je věda o robotech, jejich designu, výrobě a aplikacích. Robot může buď pomáhat, nebo dělat lidskou práci, popř. zajišťovat i komfort společnosti. Robotika úzce souvisí s elektronikou, mechanikou a softwarem.
Kdo zrušil robotu
Nevíme přesně, kdy se ta zpráva k němu donesla, ale v neděli 9. května 1790 zhasla naděje poddaných, že se zbaví roboty. V ten den totiž nový císař Leopold II. zrušil takzvaný urbariální patent Josefa II., který robotu fakticky ukončil.
Jak žili poddaní
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi. Nejstarší povinností byl peněžní ourok, který původně převládal. Další povinností byla robota (práce), která zpočátku byla okrajová, a naturálie (tzv. osep), většinou jisté množství obilí.
Kdo zavedl robotu
Marie Terezie patentem reagovala na selské povstání z roku 1775, podpořené krizí kvůli rozsáhlému hladomoru v letech 1770–1772. Patent stanovil délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Navíc robotní patent zkrátil robotu pouze na tři dny v týdnu.
Kde se scházeli Pátečníci
Ve vile bratří Čapků se 13 let každý pátek scházela prvorepubliková skupina intelektuálů. Hlavní osobností Pátečníků byl prezident Tomáš G. Masaryk. Dalšími hosty byli liberálně orientovaní novináři, umělci a politici jako Ferdinand Peroutka, Jiří Poláček, František Kupka nebo František Langer.
Kdo patří mezi pátečníky
Mezi pátečníky patřili Karel a Josef Čapkové, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta (historik), František Langer, Karel Steinbach, Eduard Bass, Karel Poláček, Václav Rabas, Jan Masaryk, Jan Blahoslav Kozák, Arne Laurin, Alfred Fuchs, rakouský spisovatel Karl Kraus, spisovatel a …
Co to je nevolnictví
Nevolnictví je označení vztahu závislosti mezi rolníkem (nevolníkem) a majitelem půdy (pán) v předmoderní Evropě. Rolník byl nájemcem půdy a byl tak právně vázán k jejímu majiteli. Vztah zahrnoval také fyzickou závislost rolníka a jeho povinnost respektovat pánovu vůli.
Jaké povinností měli poddaní
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi. Nejstarší povinností byl peněžní ourok, který původně převládal. Další povinností byla robota (práce), která zpočátku byla okrajová, a naturálie (tzv. osep), většinou jisté množství obilí.
Kdo je to poddaný
Poddaný byl v evropském pojetí od středověku do 19. století ten, který podléhal panství jiného. Poddaní nebyli úplně osobně svobodní. Vztah mezi poddaným a jeho vrchností byl právně upraven a mohl mít mnoho různých podob: od spíše symbolického podřízení přes robotnictví k nevolnictví.
Co měli nevolníci zakázáno
Nevolnictví se projevovalo zejména povinností robotovat, odvádět poddanské dávky odvozené od osobní závislosti na vrchnosti (někde jen v symbolické formě), na omezování či zpoplatnění sňatků a vystěhovalectví mimo hranice panství, nebo na nucenou čelední službu sirotků.
