Kdy se píše mně a kdy mě
Pomůcka pro psaní mě a mně
Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.
Archiv
Kde se píše mě a kde mne
Tam, kde říkáte tobě, se píše mně. Tam, kde říkáte tebe, se píše mě. Například: Vidíš mě (Vidím tebe – nikoliv vidím tobě), Zdálo se ti o mně (Zdálo se mi o tobě – nikoliv o tebe), Pojď ke mně (Jdu k tobě – nikoliv k tebe).
Archiv
Kdy se píše mi a my
Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.
Kdy se píše e a ne
Písmeno ě se v češtině vyskytuje pouze po souhláskách b, d, m, n, p, t, v. Případy dě, tě, ně poznáme snadno podle změkčené výslovnosti. V případě mě je situace komplikovanější, protože výslovnost je stejná jako u mně.
Jak se píší velká písmena
Mezi 3 základní pravidla pro psaní velkých písmen patří následující:Vlastní jména (jména osob, měst, řek, států, organizací apod.)Vyjádření zvláštního vztahu k osobě či věci (v dopisech apod.)Začátek větného úseku (včetně nadpisů a titulků)
Kdy se píše mne s háčkem a mne s háčkem
Pokud tedy slyšíme v příbuzném slově n, píšeme automaticky -mně-. Na druhé straně třeba – rozuměl – mohu si říci: on mi dobře rozumí, uměl – on to výborně umí. Zatmění slunce – slunce se zatmívá; porozumění – on mi vždy porozumí. Neslyším-li v příbuzném slově n, píšu -mě.
Kdy se píše jí a kdy jí
Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
Jak se píše mi my
Pravidla psaní my / mi
| slovo | kdy se píše |
|---|---|
| MY | 1. osoba množného čísla (kdo => Zlobit se budeme my!) |
| MI | 3. osoba jednotného čísla (komu => Odpusť mi!) |
Co je to my
U zájmena „mi“ (tedy tvaru zájmena „já“) se oproti předchozímu výrazu objevuje hned několik variant, ve kterých je možné jej užít. Ve 2. a 4. pádě mohou být užívány rovnocenné tvary mě/mne.
Kde se píše na nn
Cvičení Dvě n se píšou u přídavných jmen odvozených příponou -ní, -ný od podstatných jmen, jejichž kořen končí na n nebo ň a ve slovech od nich odvozených: den – denní, okno – okenní, holeň – holenní, cena – cenný, cennost.
Kde se píše VJE
Základní pravidla: V kořenu slova píšeme vždy vě. Skupinu vje píšeme pouze tehdy, když v je součástí předpony.
Jak se správně píše Socha svobody
Socha Svobody anglicky Statue of Liberty, oficiálně: Liberty Enlightening the World (Svoboda osvěcující svět), kolosální socha na ostrově Liberty Island v horní části newyorského zálivu v USA, připomínající přátelství národů Spojených států a Francie.
Jak se píší nazvy zvirat
Stejný způsob psaní platí i o názvech živočichů: včela medonosná (lat. Apis mellifera), rys ostrovid (lat. Lynx lynx). Stejně jako u obchodních jmen (viz Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.))
S kým s čím
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
| 7. pád | instrumentál | S kým S čím |
Jak poznat jí jí
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Koho co jí nebo jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Jak se píše mými
skloňováníEditovat
| číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný | mužský neživotný |
| vokativ | můj | moje / mé |
| lokál | mém | mých |
| instrumentál | mým | mými |
Kdy se píše NN a kdy n
Dvě n píšeme pokud:
kořen podstatného jména končí na -n, -ň. Přídavná jména od nich odvozená se píší s příponou -ní, -ný s dvěma n: výkon – výkonný, tepna – tepenný. přídavná jména, u nichž sice výchozí podstatné jméno neexistuje nebo se nepoužívá, ale kořen končí na -n: všestranný, povinný…
Kde se píše jedno na kdy dvě
Dvě n se vždy píšou u přídavných jmen, která jsou odvozená od podstatných jmen končících na n. Přesněji řečeno, jejichž kořen končí na n. Jsou to ta přídavná jména, jež jsou tvořena příponou -ný či –ní.
Kdy se píše saz
Nejčastější výrazy, které se tedy vždy píší s předponou s, jsou následující: Sklidit, schovat se, skonat, skončit, skoupit, spáchat, skoupý, spálit, spasit, splatit, splašit, splnit, spotřebovat, spořádat, sprovodit (ze světa), spropitné, stěžovat si, stmívat se, strnout, strávit, strpět, stvořit, stýskat si, stržit.
Kde se píše e a kde je
Trik při psaní správného bě/bje a vě/vje spočívá jen v umění najít kořen slova. V kořenu slova se vždy píše ě. Naopak po předponách ob- nebo v- nemůže kořen slova začínat ě (nemohl by pak stát samostatně bez předpony), musí tedy začínat písmeny je-.
Jak se píše Pražský hrad
S velkým písmenem se tradičně píšou názvy památek celonárodně považovaných za významné: Pražský hrad, Staroměstská radnice (v Praze), Betlémská kaple, Strahovský klášter, Sázavský klášter, Vladislavský sál. PČP z r. 1993 mezi tyto názvy zařadila Chrám sv.
Jak se píše fakulta
Oficiální název fakulty, jehož součástí je název vysoké školy, se píše s velkým písmenem: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Technická fakulta České zemědělské univerzity, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, Fakulta strojní Českého vysokého učení technického, Fakulta humanitních studií Západočeské univerzity …
Jak se píše Pražský
U přídavných jmen odvozených od označení místa nebo národu se však píše písmeno malé: pražský, český, totéž se týká i přídavných jmen druhových, které jsou odvozeny od osobních jmen (pavlovské epištoly, ale Pavlovy epištoly). S malým písmenem se též píší názvy jazyků: čeština, angličtina.
Kdo z koho nebo s koho
Ve frazeologickém spojení, ve smyslu kdo koho/co porazí, píšeme správně, jakkoliv to vypadá zvláštně, předložku s – kdo s koho. Nejedná se totiž o druhý pád, se kterým se předložka z pojí, ale o pád čtvrtý, který vyžaduje předložku s.
