Jak vypada vorvaň
Vorvaň je výjimečný svou velkou hlavou, zvláště pak u samců. Hlava samců tvoří zpravidla 1/3 délky jejich těla. Není tedy překvapující, že mozek vzrostlého samce váží průměrně 7 kg, ale jsou známé i exempláře vážící přes 9 kg. Vorvani mají v dolní čelisti 20 – 26 párů kuželovitých zubů.
Archiv
Kde ziji vorvani
Vorvani patří mezi nejrozšířenější druhy na světě. Jsou relativně hojní od arktických vod až k rovníku. Populace je hustší při kontinentálním šelfu a kaňonech, pravděpodobně díky snadnějšímu shánění potravy. Vorvaně lze nalézt i v nehlubokých vodách při břehu, ale jen pokud zde kontinentální šelf není příliš malý.
Jak hluboko se potápí vorvaň
Největším dravým živočichem na Zemi je vorvaň. Při lovu potravy se potápí do hloubky více než 1000 metrů. Tato zvířata jsou pojmenována podle své obrovské hlavy, která tvoří téměř třetinu celkové délky jejich těla.
Jak velký je vorvaň
Vorvaně lze bez přehánění označit jako nejsilnější a nejlépe vybavené predátory této planety. Samci mohou dorůstat až do délky 20 metrů a vážit 60 tun.
Archiv
Jak rychle plave vorvaň
Potopí-li se velmi hluboko, může pod vodou zůstat až dvě hodiny a dosáhnout hloubky kolem 1 km. Táhnoucí vorvani plavou rychlostí kolem 5-7 km/h, ale při útěku až přes 20 km/h.
Jak vypadá ambra
Ambra je střevním produktem vorvaně, který vzniká při trávení sépií. Surová ambra, kterou vorvani vyvrhují, je stříbřitě šedě zbarvená a nemá moc příjemnou vůni. Ambra, která byla delší dobu v moři je tmavošedá až černá a pronikavě voní.
Jak získává potravu vorvaň
Důstojní protivníci. Vorvaň je predátor na vrcholu potravního řetězce a dokáže spořádat přes jednu tunu potravy denně. Živí se převážně hlavonožci, ale také měkkýši a dospělý jedinec prý dokáže spořádat až pět set hlavonožců na jeden ponor.
Jak dýchá vorvaň
Vorvaň má na hlavě téměř 50 cm dlouhý dýchací otvor esovitého tvaru. Je umístěn poněkud asymetricky, vlevo na přední straně – proto také výdechová fontána směřuje nalevo. Na vorvaní dýchací otvor se napojují dva nosní kanály, z nichž pouze levý slouží k dýchání. Je kratší a vede přímo k dýchacímu otvoru.
Kde najít Ambru
Ambra někdy plave na hladině jako velký šedočerný chomáč, jindy ji můžeme najít usazenou na skaliscích, případně jít nejbrutálnější cestou a získat ambru přímo z těla velryby. Hledači ambry, kteří si chtějí vydělat nemalé peníze, se obvykle pokoušejí najít ambru na plážích.
Jak poznat Ambru
Časem ambra světlá a také se mění její vůně ze zápachu do příjemného aroma. Její odér je velmi specifický, ucítíte-li ho však jednou, už ho vždy poznáte. Bývá popisován jako pižmový, lehké zemité aroma, které se nepodobá ničemu jinému, nebo jako mechová vůně evokující vlhkou lesní půdu.
Jak vzniká ambra
Ambra je v podstatě velrybí výměšek. Ambra vzniká v trávicím systému vorvaně, aby tato velryba mohla snáze trávit tvrdší organické kousky (jako např. zobák olihně).
Co vyvrhne velryba
Ambra vzniká v trávicím traktu vorvaně a když ji velryba vyvrhne, plave na hladině, tuhne a "zraje“. Postupně se během let promění působením slunce a dalších vlivů v kompaktní, zlatavou látku s nasládlou vůní. Ambra se používá do těch nejdražších parfémů, aby si déle uchovaly vůni.
Koho snědla velryba
Jonáš (hebrejsky יוֹנָה, „holubice“) byl starozákonní prorok a hlavní postava stejnojmenné biblické knihy Jonáš. Je známý především svým příběhem o útěku před Bohem a ikonickou scénou v břiše velryby.
Jak umírají velryby
Příčin sebevražd je totiž víc – a vlastně ani není jasné, jestli jde vždy o sebevraždy. Vědci ani dnes neznají příčiny asi půlky všech masových sebevražd velryb. Ta vysvětlená polovina bývá způsobena různými nemocemi, nejčastěji zápalem plic.
Co Zerou velryby
Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem), kterého je schopna za jediný den spořádat téměř dvě tuny, tedy asi 20 milionů těchto malých mořských členovců.
Jak dlouho vydrží velryba na suchu
Dalším nebezpečím je přehřátí, vzduch totiž neodvádí teplo tak rychle jako voda (rozdíl mezi 20° C ve vodě a na vzduchu zná jistě každý). Sucho a slunce také poškozují velmi citlivou pokožku. Na souši přežijí kytovci bez zvláštní péče sotva pár hodin.
Jak dlouho vydrží velryba pod vodou
Na rozdíl od potápěčů, kteří na jedno nadechnutí vydrží pod vodou nanejvýš několik minut, si však velryba nabere zásobu vzduchu, která jí vystačí až na hodinu.
Jak dlouho se dožije velryba
Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule, kde se zdržuje po celý rok. Patrně se jedná o nejdéle žijícího savce, schopného dožít se 200 a více let.
Co vylucuje velryba
Ambra vzniká v trávicím traktu vorvaně obrovského. Ten ji vylučuje spolu s trusem, takže ji lze nalézt plovoucí na moři nebo na plážích vyvrženou vlnami. Dříve se také získávala přímo ze střev ulovených velryb. Najít se dají kusy s váhou od několika gramů až do desítek kilogramů.
Jak spí velryba
Zachytit velrybu při spánku je celkem vzácné. Tito savci se noří do hloubky hlavou dolů a v této pozici setrvávají necelých 13 minut. Pak se zase kvůli potřebě nadechnout vynořují. Během spánku přitom odpočívá vždy jen jedna polovina mozku.
Jaké je nejtěžší zvíře na světě
| Plejtvák obrovský | |
|---|---|
| Čeleď | plejtvákovití (Balaenopteridae) |
| Rod | plejtvák (Balaenoptera) |
| Binomické jméno | |
| Balaenoptera musculus L., 1758 |
Co jí velryba
Potrava. Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem), kterého je schopna za jediný den spořádat téměř dvě tuny, tedy asi 20 milionů těchto malých mořských členovců.
Jak kóji velryba
Samice kytovců mají pouze dva struky, které jsou umístěny na břiše v nevelkých kožních řasách, tvořících úzkou štěrbinu po každé straně štěrbiny s pohlavním a análním otvorem. Když mládě uchopí struk, je mléko vstřikováno do jeho tlamy automatickými stahy zvláštních svalů.
Proč velryby explodují
Jak uvádí National Geographic, tato část těla je schopna tlaku odolat, a ne každý kytovec na volném moři sám od sebe vybuchne. Mrtvé tělo se obvykle potopí do moře. Pokud však dojde k narušení kůže, plyny se uvolní a tělo exploduje. Samovolný výbuch u velryb je součástí přirozeného rozkladu.
Jak dlouho spí velryba
Tito velcí kytovci spí maximálně 10–15 minut v kuse; tak dlouho totiž trvá, než vorvaňovi dojde v plících vzduch. Celý tento čas se totiž nenadechuje. A protože je to přece jen pořád ještě savec dýchající plícemi, mohl by se utopit. Víc už si vorvaň nepospí – patří mezi zvířaty mezi ty vůbec nejméně spící tvory.
