Jaký je význam atmosféry
Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
Jak člověk ovlivňuje složení atmosféry
Mezi další zdroje znečištění atmosféry způsobené člověkem patří vypalování lesů, těžba a těžký průmysl, námořní doprava, výpary z rozpouštědel, aerosolů a další.
Co se děje v troposféře
Troposféra je oblastí neustálého svislého promíchávání vzduchu, rychlost proudění vzduchu obvykle roste s výškou. V troposféře převládá pokles teploty vzduchu s rostoucí nadmořskou výšku (průměrně 0,65 °C na 100 m).
Jaké jsou vrstvy atmosféry
Podle průběhu terloty rozlišujeme tyto vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra a exosféra. Troposféra je nejnižší vrstvou atmosféry. Je vysoká 8-9 km na pólech a jednou tolik na rovníku; v našich zeměpisných šířkách 11 km.
ArchivPodobné
Jaká je nejteplejší vrstva atmosféry
Počáteční vrstva v kontaktu se zemským povrchem, kde se nahromadila většina atmosférických plynů. Dosahuje výšky 6 kilometrů na pólech a 18 kilometrů na zbytku země a je nejteplejší ze všech útvarů, i když jeho vnější mezní teplota dosahuje -50 °C.
Co způsobuje atmosférické reakce
Vyšší vrstvy atmosféry jsou již velmi řídké a chemické děje, které zde probíhají, mají jen malý vliv na nižší vrstvy. V troposféře mají vliv především oxidy síry (způsobují kyselé deště), oxidy dusíku (spoluvytvářejí škodlivý troposférický ozon) nebo oxid uhličitý a metan, zvyšující skleníkový efekt.
Kam až sahá atmosféra
V okolí rovníku sahá její horní hranice do výšky až 18 km, v polárních oblastech dosahuje maximálního rozsahu 9 km. V mírném pásu je 75 % atmosféry soustředěno do troposféry a v okolí rovníku je to až 90 %.
Co se děje v Termosféře
Termosféra se nachází nad mezosférou. Tato vrstva se vyznačuje velmi vysokými teplotami, které mohou dosáhnout až několika tisíc stupňů Celsia. V termosféře dochází k absorpci velkého množství slunečního záření a ionizaci plynů, což vede k vzniku polárních září a poskytuje ochranu proti kosmickému záření.
Jak vzniká atmosféra
Atmosféra se tvořila v průběhu odplyňování chladnoucího magmatu na povrchu. Magmatu se rozprostíralo v ohromném magmatickém "oceánu" po většině povrchu planety. Tehdejší atmosféra byla pro život v dnešní podobě toxická.
Jakou Tloustku má atmosféra
Atmosféra Země
Mezosféra – sahá od 50 km až do 80–85 km. Teplota zde s nadmořskou výškou naopak klesá. Termosféra – největší část atmosféry zaujímá termosféra, která sahá od 80–85 km až do 500-1000 km. Teplota zde s narůstající výškou opět stoupá.
Jak vysoko je exosféra
Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země. Jedná se o okrajovou vrstvu pozemské atmosféry. Za horní hranici exosféry je většinou vědců považována hranice 10 000 kilometrů nad zemským povrchem.
Kdy vznikla atmosféra
Prvotní atmosféra se vytvářela před 4,0 – 3,8 miliardami let, kdy Země po svém vzniku ze shluku plynných a prachových částic se zahřála a přetavila. Tato atmosféra byla složena z lehkých prvků (H2, He) unikajících do kosmického prostoru.
Jaké planety mají atmosféru
Věda a technika v pozadí Všechny čtyři plynné planety sluneční soustavy – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – mají velmi silnou vrstvu atmosféry, která na všech čtyřech planetách obsahuje především vodík a helium.
Kde je atmosféra Nejhustsi
Troposféra. Troposféra je nejnižší a nejhustší část atmosféry. Je charakterizována poklesem teploty s výškou. Teplota klesne zhruba z 320 K na spodní hranici troposféry v −300 km přibližně na 53 K ve výšce 50 km.
Kde začíná vesmír
Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Jak se vytvořila atmosféra
Atmosféra se tvořila v průběhu odplyňování chladnoucího magmatu na povrchu. Magmatu se rozprostíralo v ohromném magmatickém "oceánu" po většině povrchu planety. Tehdejší atmosféra byla pro život v dnešní podobě toxická.
Jak chrání atmosféra Zemi
Atmosféra chrání Zemi před přímým působením slunečního záření tím, že pohlcuje škodlivé UV záření. Její nejnižší část, kde vzniká počasí, se nazývá troposféra, jejíž teplota klesá s narůstající nadmořskou výškou. Stratosféra je část atmosféry obsahující ozónovou vrstvu.
Jaká je teplota ve vesmíru
Teplota (zde spíše ve smyslu vnitřní energie fotonového záření) vesmírného prostoru se díky reliktnímu záření udržuje na přibližně 3 K, tj. –270 °C. Tlak je díky téměř dokonalé absenci okolního hmotného prostředí roven nule.
Co je to galaxie
Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty. Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy Κύκλος γαλακτικός (Kýklos galaktikós).
Kdy začíná vesmír
Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Kde je největší zima na světě
ANTARKTIDA, STANICE VOSTOK
Ruská výzkumná stanice na ledovém kontinentu v nadmořské výšce 3 488 m je pěkně drsné místo k žití. Téměř nepřetržitě tu panuje krutý mráz. Není divu, že právě tady byla v roce 1983 naměřena v historii absolutně nejnižší teplota na Zemi, -89,2 stupňů.
Jaká je největší hvězda ve vesmíru
Za největší známou hvězdu se tak považuje rudý nadobr UY Scuti ze souhvězdí Štítu, s odhadovaným poloměrem 1 708 ± 192 poloměrů Slunce. (Pro srovnání: Saturn obíhá ve vzdálenosti 1 940–2 169 slunečních poloměrů od centra naší soustavy.)
Co je větší než galaxie
Kosmické struktury: pavučiny větší než galaxie.
Co je za hranicí vesmíru
Pojem "za hranicí vesmíru" ztrácí vně vesmíru smysl. Slovem "za" vyjadřujeme určitý stav uvnitř systému tří prostorových koordinát – délky, výšky a šířky. Pojem "vně vesmíru", pak nutně představuje stav, ve kterém neexistuje prostor ani čas.
Kde je celý rok zima
ANTARKTIDA, STANICE VOSTOK
Ruská výzkumná stanice na ledovém kontinentu v nadmořské výšce 3 488 m je pěkně drsné místo k žití. Téměř nepřetržitě tu panuje krutý mráz. Není divu, že právě tady byla v roce 1983 naměřena v historii absolutně nejnižší teplota na Zemi, -89,2 stupňů. Umíte si to představit
