Kde jste nebo ste
Jste se používá pokud je to samostatné sloveso (Vy jste… Jako "ste" se používá ve slově "byste".
Archiv
Co je správné aby jste nebo abyste
Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.)
Jak se správně píše BY JSTE
Při vytváření podmiňovacího způsobu (konkrétně u 2. osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste. Oba zbývající tvary (by jste, byjste) jsou hodnoceny jako chybné, potažmo hyperkorektní.
Jak psát bys
Tvar první osoby zní správně bych (nikoliv by jsem či bysem), spisovný tvar druhé osoby je pak bys (nikoliv by jsi). Třetí osoba jednotného i množného čísla má tvar by.
Archiv
Kdy by jste
podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát ani odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný. To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste apod.
Kdy se píše byste
množného zp. podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „byste“ (vy byste se zlobili, vy byste bývali nepřišli). To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, kdybyste apod.
Jak poznat podmiňovací způsob
Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí. Kdyby měla čas, seděla by často v kavárně a popíjela by tam kávu. Chtěla bych jet na dovolenou do Venezuely.
Kdy se píše si a kdy jsi
Si je tvar zvratného zájmena a pojí se se slovesy. Zpívat si, kreslit si Jsi je tvar slovesa být ve smyslu existovat (2. osoba jednotného čísla).
Co sis nebo co jsi si
Dalším jevem, ve kterém lidé často chybují, je psaní jsi a si po sobě. Pokud narazíte na tento případ, nahradíte jej tvarem sis. Nejedná se o žádný stažený tvar, ale spisovnou variantu. Pokud tedy budete chtít napsat větu typu „Ty jsi si myslel…“ nebojte se jej nahradit tvarem „Ty sis myslel…“.
Kdy bychom se mohli sejít
Nevíte, jaký z nich je správný Pravopisně správně je pouze tvar kdybychom! Tvary v jednotném a množném čísle jsou následující: kdybych, kdybys, kdyby; kdybychom, kdybyste, kdyby.
Kdy jste kdybyste
množného zp. podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát ani odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný. To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste apod.
Jak se píše měli
Je správně měli nebo měly Jde o skupinu dětí (kluci i holky). Pokud jsou tam i kluci, tak se píše měli. Pokud by tam byly jen holky tak měly.
Jak se pozná způsob
Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí.Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz.
Jak určit osobu
Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu.První osoba – já, my.Druhá osoba – ty, vy.Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.
Jak jsi se nebo jak ses
Rovněž v podmiňovacím způsobu užíváme stažené ses, sis: ty by ses nekoupal, aby sis nečetl, kdyby ses podíval (nikoli by jsi se, kdyby jsi se, aby jsi se). Jazykové dotazy zodpovídá i Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm; e-mail: [email protected]).
Kdy se píše sem a jsem
Pokud je podmět v 1. osoba čísla jednotného píšeme ve větě slovo jsem, pokud je v jiné osobě píšeme sem. Rozhoduje tedy, zda činnost ve větě vykonávám já, nebo někdo jiný. Vždy se řiďte tím, co chcete větou říci, případně co chce věta ve cvičení / testu sdělit.
Jak ses nebo jak si se
Rovněž v podmiňovacím způsobu užíváme stažené ses, sis: ty by ses nekoupal, aby sis nečetl, kdyby ses podíval (nikoli by jsi se, kdyby jsi se, aby jsi se). Jazykové dotazy zodpovídá i Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm; e-mail: [email protected]).
Kdy by ste
množného zp. podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát ani odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný. To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste apod.
Jak kdybychom
Podřadicí spojka „kdyby“ má v 1. osobě množného čísla pouze jednu správnou podobu, a sice tvar kdybychom. Ostatní tvary, například kdybysme, kdyby jsme nebo kdybyjsme hodnotíme jako nesprávné.
Kdy jsi nebo kdybys
Pravopisně správné tvary slov kdybychom, kdybyste, kdybych či kdybys můžeme odvodit od odpovídajících tvarů podmiňovacího způsobu slovesa být. Nesprávné tvary kdyby jsme, kdybysme, kdyby jste, kdyby jsem či kdyby jsi raději nepoužívejte. Nejsou totiž spisovné.
Jaké i se píše Když se mluví o ženách
Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.
Co je to rod činný a trpný
Rod činný vyjadřuje skutečnost, že činnost provádí aktivně podmět (např. Maruška si hraje.). Rod trpný vyjadřuje skutečnost, že se podmět do činnosti aktivně nezapojuje, ale její pouze zasažen (např. Dům byl postaven.
Jaké máme způsoby v českém jazyce
Slovesné způsoby
Slovesa v češtině vyjadřují oznamovací, rozkazovací a podmiňovací způsob. Základním způsobem je oznamovací způsob (indikativ), který vyjadřuje děj jako jistý, skutečný. oznamovací způsob (indikativ): Jdu.
Jaké máme osoby v českém jazyce
První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.
Kdy se píše ses
Ses, sis, by sis, by ses
j. č. jsi nahrazuje pouhým ‑s, které se spojuje s osobním zvratným zájmenem: vrátil ses, přál sis to, ty ses na to nekoukal (tvary vrátil jsi se, přál jsi si to, ty jsi se na to nekoukal jsou sice zejména v mluveném jazyce časté, ale dosud nekodifikované).
