Kde se v ČR pěstuje žito?

Kdy se seče žito

V Česku a celém mírném pásu žně probíhají v létě, v období relativního sucha. Nejčastěji se sklízí od června do září.

Odkud pochazi žito

Žito pochází pravděpodobně z oblastí střední Asie, ze Zakavkazska možná až z oblastí Tibetu a Pamíru. Je pravděpodobné, že rostlo jako plevel v pšeničných porostech a při setí pšenice ve vyšších polohách jako odolnější plodina v těchto porostech postupně převládlo, až se vyskytovalo v téměř čisté kultuře.
Archiv

Jak pěstovat žito

V České republice se žito vysévá od září až do poloviny října. Teplota, při které žito klíčí, se pohybuje okolo 1–2 °C. Vysévá se do písčitohlinité a hlinitopísčité půdy. Nejčastěji se pěstuje v horách v podzolových půdách – překoná i mírnou kyselost půdy.

Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem

Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.
Archiv

Kdy začínají žně 2023

Mistrovství světa ve fotbale žen je pro rok 2023 jednou z nejdůležitějších globálních sportovních akcí. Devátá edice světového šampionátu se bude konat v Austrálii a na Novém Zélandu od 20. července do 20. srpna.

Co je to obilnina

Obilniny jsou rostliny z čeledi lipnicovité, využívané, šlechtěné a pěstované především pro svá semena – zrna či obilky. Obilí, obiloviny, také cereálie slouží především k lidské výživě. Opylení je převážně větrosnubné. Obilovina ve formě obilky představuje hlavní produkt obilnin.

Kde se nejvíce pestuje pšenice

Pšenice se pěstuje především v EU (151,6 mil. tun za 2017), Číně (129,77 mil. tun za 2017), Indii (98,51 mil. tun za 2017), Rusku (84,99 mil.

Kdo to byl žito

Žito (někdy psáno i Zíta) je jméno kouzelníka, který dle pověsti žil na dvoře českého krále Václava IV. (1361–1419).

Co se vyrábí z žita

Ze zrna se vyrábí především mouka. Ta se používá v kombinaci s pšeničnou nebo samostatně pro výrobu pečiva. Konzumují se také žitné vločky, pokrmy z nich a naklíčená zrna, která jsou bohatým zdrojem vitaminů skupiny B, E, K, minerálů a prospěšných enzymů.

Kdy kvete žito

Kvete od května do června. Lichoklasy jsou čtyřhranné, směřující šikmo vzhůru (až skloněné), 2květé, vzácně 3květé se dvěma oboupohlavnými a jedním středním samčím květem.

Jak poznat ječmen a žito

Žito je úzce spjato s ječmenem a jejich rozlišení je obtížné. Žito má tendenci být delší a štíhlejší než ječmen nebo pšenice a vyznačuje se delšími vousy. … Žito se v Evropě hojně používá k výrobě chleba, piva a krmiv.

Jak poznat žito od pšenice

Žito je vedle pšenice druhou nejčastěji používanou obilovinou pro výrobu mouky. Zatímco pšeničné mouky jsou jasně bílé nebo lehce nažloutlé barvy, žitné mouky charakterizuje našedlá až šedohnědá barva. Nejčastěji se používají na výrobu chleba.

Kdy se sklízí pšenice

Sklizeň pšenice probíhá obvykle od druhé poloviny července. Musí se sklízet v plné zralosti. Pokud je zralá pšenice vystavena opakovaně dešti, dochází ke snížení její kvality a tím pádem k jejímu znehodnocení. To je také hlavní důvod, proč se musí sklízet někdy i pozdě do noci.

Které obiloviny se nejvíce pěstují v ČR

Nejznámějšími a u nás nejčastěji pěstovanými obilovinami jsou pšenice, ječmen, žito, oves a kukuřice.

Kde se pěstuje obilí v ČR

K základním produktům patří obilniny, které se pěstují na 55% rozlohy orné půdy.na celkové produkci se zhruba 1/2 podílí pšenice, pěstuje se po celé ČR, ale nejvyšší kvality a výnosů dosahuje v oblastech s nejpříznivějšími podmínkami-Polabí, Moravské úvaly.

Co se nejvíce pěstuje v ČR

Nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin zůstaly obiloviny, které v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene. Od začlenění ČR do EU v roce 2004 je zabezpečována regulace trhu s obilovinami prostřednictvím společné organizace trhu (SOT).

Jak poznat žito a ječmen

Žito je úzce spjato s ječmenem a jejich rozlišení je obtížné. Žito má tendenci být delší a štíhlejší než ječmen nebo pšenice a vyznačuje se delšími vousy. … Žito se v Evropě hojně používá k výrobě chleba, piva a krmiv.

Co se dělá z žita

Zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta), k výrobě perníků, jako krmivo či se z něho vyrábí alkohol (gin). Žito obsahuje lepek. Křížením žita a pšenice vznikl mezidruhový kříženec tritikále zvaný žitovec.

Kdy je nejvíce pylu

Obecně nejvíc pylu ve vzduchu bývá zaznamenáváno během jarních měsíců, kdy kvetou stromy, druhý vrchol pak představuje období kvetení trav, zpravidla červen.

Co se dělá s obilim

Semena pohanky jsou trojboké nažky, které jsou obaleny hnědou slupkou. Používá se k přípravě kaší, zavářka do polévky a k přípravě speciálního druhu chleba.

Jak poznat zralé obilí

Měření probíhá v zemědělském provozním vlhkoměru. A dá se poznat zralost i pouhým okem „Okem plnou zralost obilovin poznáme tak, že se klas takzvaně zaháčkuje, to znamená, že se ohne směrem dolů a že více než 75 procent nejhořejších kolének je zaschlých“ upřesnil agronom.

Co se v ČR pestuje nejvice

Obiloviny zabírají téměř 55 procent plochy, z toho 31 procent pšenice ozimá a 13 procent ječmen. Po obilovinách si největší porci z výměry ukously technické plodiny s dvacetiprocentním zastoupením, přičemž 16,7 procenta připadlo na řepku.

Které plodiny se nejvíce pěstují v ČR

Nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin zůstaly obiloviny, které v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene. Od začlenění ČR do EU v roce 2004 je zabezpečována regulace trhu s obilovinami prostřednictvím společné organizace trhu (SOT).

Co se pěstuje v ČR na polích

Co roste na poliLaskavec.Bér vlašskýBob obecnýLilek brambor.Cukrová řepa.Čirok zrnovýHrách setýJečmen setý

Co se kde pestuje v ČR

Na více jak 50% osevních ploch se pěstují obiloviny (z nich převládá pšenice, dále ječmen, žito, oves a kukuřice). Následují okopaniny (brambory) a pícniny. Postupně narůstá produkce technických plodin – slunečnice, sója, řepka (často však na úkor jiných, pro místní region i půdní pokryv důležitějších plodin).