Kdo je nezúčastněná osoba
2 trestního řádu). Nezúčastněnou osobou by tedy měla být osoba, která není na trestním řízení ani na samotné prohlídce a jejím výsledku nijak zainteresována a v případě nutnosti by měla a mohla být vyslechnuta jako svědek průběhu a výsledku prohlídky.
Kdo je žalobcem v trestním řízení
Ten, kdo podává žalobu, je žalobcem; ten, proti němuž návrh směřuje, je žalovaným. Žalobců stejně jako žalovaných může být i více. Žalobcem či žalovaným být i stát, potom za něj jedná příslušná organizační složka státu, do jejíž působnosti patří projednávaná věc (například ministerstvo).
Kdo může být obhájcem v trestním řízení
Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem.
Jaké jsou orgány činné v trestním řízení
(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.
Kdo vydava prikaz k domovni prohlidce
Domovní prohlídku pak realizuje policejní orgán, který je oprávněn překonat i případný odpor nebo jinou překážku. Ten, u koho je prováděna, nebo některý zletilý člen jeho domácnosti, má právo se jí účastnit, kromě nich je nutné k věci přibrat i jinou nezúčastněnou osobu, většinou zástupce obce.
Kdy se dělá domovni prohlidka
3.1 Domovní prohlídka dle zákona č.
2 Listiny základních práv a svobod přípustný. Domovní prohlídka může být vykonána v případě, kdy existuje důvodné podezření, že se v daném objektu sloužící k bydlení nebo jiných prostorách k nim náležejících nacházejí věci či osoby významné pro trestní řízení.
Co následuje po podání trestního oznámení
Po podání zahájí policejní orgány tzv. prověřování, v rámci kterého dochází k zajištění potřebných důkazů, stop případného trestného činu a podání vysvětlení prověřovaných osob. V této fázi policejní orgány teprve zjišťují, zda k trestnému činu vůbec mohlo dojít a kdo by mohl být údajným pachatelem.
Jak funguje trestní řízení
Jeho úkolem je zjistit, zda se trestný čin stal, zjistit jeho pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, zajistit jejich výkon a rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Úkolem trestního řízení je též zajistit, aby nikdo nevinný nebyl trestně stíhán či dokonce odsouzen.
Jaká jsou práva obhájce v trestním řízení
Je to právo vyjadřovat se ke skutečnostem a důkazům, týkajícím se projednávané věci (případně právo mlčet), nahlédnout do spisů a podávat návrhy na provedení důkazů, právo činit návrhy a podávat žádosti ve věci, právo na obhájce a jeho radu a nakonec i právo podávat opravné prostředky.
Kdy clovek musí mít obhájce
Už od přípravného řízení (tedy řízení, ve kterém jsou shromažďovány důkazy proti podezřelému, než je podána obžaloba), musí mít obviněný obhájce, pokud je ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu.
Jak dlouho trvá vyšetřování trestného činu
Trestní řízení trvá v rozmezí několika měsíců až v řádech let. Vše záleží na tom, jak závažná a rozsáhlá je trestní kauza, kolik svědků bude nutno vyslechnout v přípravném řízení a v řízení před jednotlivými soudy, kolik důkazních materiálů bude nutno zajistit a kolik expertních a odborných posudků vyhotovit.
Jak probíhá trestní řízení
Stadia trestního řízenípředběžné projednání obžaloby.hlavní líčenířízení o opravných prostředcích.vykonávací řízení
Kdy muze policie udělat domovní prohlídku
Vykonat domovní prohlídku lze jen tehdy, pokud existuje opravdu důvodné podezření, že se v obydlí nachází pro dané trestní řízení důležitá osoba či věc a pokud jí předcházel neúspěšný výslech toho, u koho se má konat (výslechu není třeba jen tehdy, pokud věc nesnese odkladu).
Kdo rozhoduje o domovni prohlidce
Nařídit domovní prohlídku je podle § 83 odst. 1 trestního řádu „oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může, namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce, učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána.
Jaké fáze má trestní řízení
Z hlediska časového průběhu lze české trestní řízení členit na dvě základní stadia: Přípravné řízení, které zahrnuje prověřování okolností důvodně nasvědčujících tomu, že se stal trestný čin, a vyšetřování, které představuje již vedení trestního stíhání proti konkrétní osobě (obviněnému).
Co se děje po podání trestního oznámení
Jestliže trestní oznámení podáno bylo, budete zřejmě kontaktováni orgány činnými v trestním řízení, které mají za povinnost prověřit okolnosti důvodně nasvědčujících tomu, že se stal trestný čin. K samotnému dokazování dochází až v řízení před soudem, o kterém, jestliže nastane, budete vyrozuměn.
Kdy je zahájeno trestní stíhání
Trestním stíháním přechází trestní řízení z fáze prověřování okolností, zda trestný čin spáchán vůbec byl, do fáze vyšetřování spáchaného trestného činu, a je proto zahajováno navíc až poté, co je dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. V opačném případě dochází k odložení věci.
Kdy je osoba podezřelá
Podezřelý je pojem, používaný ve zkráceném přípravném řízení. Trestní řád takto označuje osobu od okamžiku sdělení podezření (děje se na počátku prvního výslechu) až do okamžiku podání návrhu na potrestání soudu. Pojem „osoba podezřelá“ vedle toho používá trestní řád v souvislosti se zadržením (§ 76).
Kdy končí vyšetřování
Vyšetřování je fáze přípravného trestního řízení, která začíná zahájením trestního stíhání a ukončena je podáním obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu, případně postoupením věci jinému orgánu či zastavením trestního stíhání.
Jak dlouho trvá vyšetřování policie
tří měsíců, jde-li o řízení před okresním soudem, nebo do půl roku, jde-li o řízení před soudem krajským. Pokud nelze lhůtu dodržet, musí dozorujícímu státnímu zástupci odůvodnit, proč ke skončení vyšetřování nedošlo a jaké úkony je nutné ještě provést.
Kdo je oprávněn zahájit trestní stíhání
Státní zástupce dává policejnímu orgánu souhlas k dočasnému odložení trestního stíhání (§ 159b tr. ř.) a k případnému prodloužení lhůt jeho trvání. Státní zástupce je oprávněn rozhodnout o zahájení trestního stíhání, třebaže je pravidlem, že ve většině případů tak činí policejní orgán, jemuž je tento institut svěřen.
Kdo je podezřelý
Pojem „osoba podezřelá“ vedle toho používá trestní řád v souvislosti se zadržením (§ 76). Jedná se o osobu, kterou lze za určitých okolností zadržet, přestože proti ní ještě nebylo zahájeno trestní stíhání ani zkrácené přípravné řízení. Jedná se např. o osobu přistiženou při trestném činu.
Kdy policie odloží případ
141/1961 Sb., o soudním řízení trestním (trestní řád, dále jen „TŘ“) plyne, že nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak.
Kdo má oznamovací povinnost
tzv. oznamovací povinnost ve smyslu trestního zákoníku má ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že někdo spáchal některý z trestných činů, vymezených v ustanovení § 368 trestního zákoníku. Obdobně ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá některý z trestných činů, vyjmenovaných v § 367 tr.
Co se děje po podání vysvětlení
Když už se k podání vysvětlení dostavíte, policejní orgán vám musí k vaší žádosti sdělit, zda jste předvoláni jako tzv. prověřovaná osoba (podezřelý) nebo jako svědek. Prověřovaná osoba má vždy právo výpověď odmítnout a policejní orgán to musí bez dalšího respektovat.
