Kdo vyhlasuje válečný stav
V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.
Co znamená vyhlášení válečného stavu
Stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
Archiv
Kdo muze mobilizovat
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze). Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdo schvaluje válku
Právo k vyhlášení válečného stavu má pouze Parlament České republiky. K tomuto úkonu je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců (tj. 101) a souhlas nadpoloviční většiny všech senátorů (tj. 41).
Kdo může vyhlásit nouzový stav
Nouzový stav vyhlašuje v České republice vláda nebo předseda vlády na základě zmocnění ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Přitom může přijmout mimořádná opatření stanovená zvláštními zákony.
Koho by se týkala mobilizace v ČR
§ 23Mobilizace ozbrojených sil
(3) Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze. (4) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje a zrušuje prezident republiky mobilizační výzvou na návrh vlády.
Kdo je povinen jít do války
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb.
Kdo má v ČR pravomoc vyslat ozbrojené síly ČR do zahraničních Míši a za jakých podmínek
43 odst. 4 a 5 Ústavy ČR, rozhoduje parlament. Pokud vláda rozhodne o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území republiky nebo o pobytu ozbrojených sil cizích států na území ČR z důvodu plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení (spojenecká smlouva), může tak učinit jen během válečného stavu.
Co může dělat prezident
Prezident podle Ústavy České republiky:jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,svolává zasedání Poslanecké sněmovny,rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
Kdy končí nouzový stav v Česku
Poté byl nouzový stav se souhlasem Poslanecké sněmovny prodloužen až do 31. května a následně do 30. června 2022.
Kdy skončil nouzový stav v České republice
Vláda dnes, 17. května 2022, schválila návrh Ministerstva vnitra a požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Stávající nouzový končí 31. května 2022, v případě souhlasu sněmovny bude prodloužen o jeden měsíc, tedy do 30.
Kdo nemusí do války
Dobrovolné odvody. (1) Dobrovolné odvody se konají v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (2) Dobrovolnému odvodu podléhají pouze občané a cizinci, kteří převzali dobrovolně brannou povinnost, nebo cizinci, kterým byl povolen dobrovolný vstup do ozbrojených sil.
Kdo může být mobilizován
Branná povinnost v míru je vykonávána na principu dobrovolnosti. Tento princip se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mění ze zákona v povinnost a vztahuje se na všechny státní občany ČR (dále jen „občan“) ve stanoveném věkovém rozpětí.
Kdy bude povinná vojna
1. ledna 2005 – Česká armáda bude od tohoto data plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Kdo může odvolat vládu České republiky
Demise a odvolávání vlády a jejích členů
Vláda může kdykoliv podat demisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí. Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.
Co může prezident ČR
Prezident podle Ústavy České republiky:jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,svolává zasedání Poslanecké sněmovny,rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
Jak velkou moc má prezident
má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (viz dále), podepisuje zákony, jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Kdo stojí v čele státu
Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Jmenuje také soudce, guvernéra České národní banky a bankovní členy České národní banky a prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu.
Kdo vyhlašuje stav nouze
Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu.
Kdo může vyhlásit stav nebezpečí
Stav nebezpečí může být vyhlášen hejtmanem kraje, v Praze primátorem hl. m. Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů.
Kdo nemusi být Mobilizovan
§ 2Doba trvání branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Kdo má v ČR brannou povinnost
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon.
Kdo je vyjmut z mobilizace v ČR
§ 35
(1) Pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se vytváří záloha. (2) Zálohu tvoří vojáci propuštění z vojenské činné služby, odvedenci, kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, a příslušníci sborů propuštění ze služebního poměru; jsou to vojáci mimo činnou službu.
Kdo zrušil povinnou vojnu
Po téměř 140 letech skončí v českých zemích letos v prosinci základní vojenská služba. Prezident České republiky Václav Klaus podepsal ve čtvrtek 18. listopadu 2004 zákony, které ruší povinnou základní službu v Armádě České republiky.
Kdy se šlo naposledy na vojnu
12. listopadu 2003 – Vláda schválila reformu armády, podle níž základní vojenská služba skončí závěrem roku 2004. 30. března 2004 – Na vojnu nastoupilo posledních 878 branců.
