Kdo je příbuzný delfína
Delfíni jsou skupina zhruba čtyřiceti druhů mořských savců, kteří sdílí společného předka. Jejich blízkými příbuznými jsou například vorvani a kosatky. Všechna tato zvířata mají zuby. Liší se tím od svých vzdálenějších příbuzných, jako jsou například plejtváci.
Podobné
Kam patří delfín
Delfíni patří mezi kytovce, skupinu savců, která se přizpůsobila trvalému životu ve vodě. Jejich tělo má hydrodynamický tvar, zadní končetiny se redukovaly a přední se přeměnily na ploutve.
Co je vetsi kosatka nebo velryba
Kosatka dravá (Orcinus orca) je ve skutečnosti druh delfína. Ale toho největšího – dospělý samec může měřit až 9 m a vážit 10 tun – tedy skutečně jako nějaká menší velryba. Od menších samic se samci liší nejen svou velikostí, ale také mnohem vyšší vzpřímenpi hřbetní ploutví.
Archiv
Co znamená symbol delfín
Antické řecko – delfíni jako vtělení bohů, členové družiny boha Poseidona, na delfíním hřbetě se svezla též Afrodité, Eros či bájný pěvec Arión. Současnost obecně: delfín = symbol inteligence, přátelství, radosti, porozumění a emaptie.
Jak se dorozumívají delfíni
Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání.
Co to je velryba
Velryba je mořský savec z řádu kytovci (Cetacea). Patří mezi největší živočichy žijící na Zemi. Živí se planktonem. Předkové velryb byli čtvernozí savci, žijící na souši v blízkosti vodních toků, kteří se postupně adaptovali na život ve vodě.
Jak se páří delfíni
Delfíni jako mořští savci se adaptovali na páření ve vodě, kde se není o co opřít, tím, že jejich penis končí hákem. Tím se zaklesnou uvnitř samice podobně jako klíč v zámku. Vyprostit se z takového spojení proti vůli samce je pro samici prakticky nemožné.
Kde pozorovat Delfiny
Spatřit delfína skákavého v Evropě není tak složité, neboť je můžete zahlédnout na celé řadě míst od Velké Británie, Irska přes Francii, Španělsko až po Řecko. Osvědčených míst k jejich pozorování je spousta. Jedním z nich je ústí řeky Sado u výše zmiňovaného portugalského města Setúbal.
Co Zerou kosatky
Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce, požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky a také jiné kytovce.
Co jedí Košátky dravé
Kosatky dravé (Orcinus orca) loví široké spektrum potravy: od hejn drobných ryb po velryby, které jsou větší než ony samy. Smečky z různých oblastí však mají různé chutě. V severovýchodním Pacifiku se „rezidenti“ živí výhradně rybami, zatímco migrující kosatky loví mořské savce jako jsou tuleni.
Čím se živí delfíni
Jeho nejčastější potrava jsou sledi a makrely, doplňují je hlavonožci. Loví společně, ve skupině shánějí ryby k sobě a nahánějí je k hladině.
Jak slyší delfín
Delfíni zvládnou zvuky (ultrazvuky) až do 240 000 kmitů (240 kiloHertz – kHz). Mají totiž nesmírně citlivý echolokační smysl – registraci ultrazvuku, který vyšlou a on se zpětně k nim odrazí od překážky. Tím se jim podobají kosatky, vorvani a někteří jiní tvorové ve vodě.
Jak mluvi delfíni
Delfíní řeč ještě není dokonale probádána. Vědci ví něco málo o tom, jak delfíni používají zvuky během určitého chování. Takzvaný „podpisový pískot“ je pískání, které je charakteristické pro jednotlivé delfíny a funguje jako jméno. Umí používat také speciální zvuky, kterými označují žraloky, rybářské lodě nebo jídlo.
Jaké jsou druhy velryb
Jsou vědecky známí jako kytovci, mezi něž patří všechny druhy velryb, delfínů a sviňuch. Existuje přibližně 90 druhů kytovce, nejznámější je modrá velryba, velryba spermie, keporkak, velryba minke, orca (také známá jako kosatky) a delfíni.
Co je to kytovec
Kytovci (Cetacea) jsou podskupinou (infrařádem) sudokopytníků přizpůsobenou k životu v moři. Jejich sesterskou skupinou jsou hrochovití.
Co pije delfín
Delfíni nepotřebují pít. Všechnu vodu získávají z potravy. Delfíni se živí: rybami.
Jak hluboko se potopí delfín
Delfíni jsou výborní plavci už jenom proto, že žijí ve vodě. Potopit se mohou až na 15 minut a žrát mohou i v hloubce dvou metrů pod hladinou. Samice spí nad vodou a může tak bez problémů dýchat, protože dýchací otvory má rovněž nad vodou. Naopak samci spí pod vodou a musí se občas vynořit na nadechnutí.
Jak dlouho žijí delfíni
Samice rodí jedno mládě. Mláďata se rodí ocasem napřed a dosahují délky 0.8–1 m a hmotnosti přibližně 10 kg. Delfíni se dožívají až 30 let.
Kam za delfíny v Chorvatsku
Rabac na východním pobřeží Istrijského poloostrova je jediné místo na Jadranu, z něhož se takové plavby organizují. V této části Jadranu totiž žije na 80 těchto vzácných delfínů (lat. Tursiops truncatus), tj. delfínů skákavých, kteří žijí v malých skupinách, ale v létě se houfují do větších hejn.
Jak se anglicky řekne kosatka
kosatka
| kosatka ž | |
|---|---|
| 1. | (zool.) ( savec ) killer whale |
| 2. | (loď.) ( lodní plachta ) jib |
Kdo loví kosatku
Tání arktického ledu zvětšuje lovecká teritoria arktických kosatek. Kanadští Inuité biologům vypověděli, co v nich loví. Kosatky dravé (Orcinus orca) loví široké spektrum potravy: od hejn drobných ryb po velryby, které jsou větší než ony samy.
Jak dlouho vydrží delfín na souši
Dalším nebezpečím je přehřátí, vzduch totiž neodvádí teplo tak rychle jako voda (rozdíl mezi 20° C ve vodě a na vzduchu zná jistě každý). Sucho a slunce také poškozují velmi citlivou pokožku. Na souši přežijí kytovci bez zvláštní péče sotva pár hodin.
Jak inteligentni je delfín
Delfíni se učí novým dovednostem podobným způsobem jako děti a jejich komunikace je velmi košatá. Dokážou chápat instrukce, které jim člověk předává gesty, a to dokonce i v případě, že jsou gesta uspořádána do komplikovanějších řetězců. Zjednodušeně lze říci, že delfín chápe nejen „slova“, ale i „věty“.
Jak se páří velryby
Páření se provádí formou migrace, vokalizace a v některých případech i násilí, aby se zjistilo, která velryba je dominantnější. Jakmile se velrybí samec a samice najdou, samec se postaví nad samici – a ujistí se, že se jeho břicho dotýká boku samice. Muž poté ejakuluje spermie ze svého penisu do vagíny ženy.
Jak se Dorozumivaji velryby
Velryby grónské se mezi sebou dorozumívají rozmanitou směsicí silných nízkofrekvenčních zvuků, nepřesahujících hranici 1000 Hz. Intenzivnější komunikace probíhá zejména během migrace. V období rozmnožování se pak projevují souvislejšími písněmi s pravidla déle trvající frekvencí.
