Kdo nám poskytuje informace o počasí
S pomocí moderních telekomunikačních technologií, které umožňují rychlý přenos dat, výpočetní techniky a na základě naměřených dat, spočtených předpovědních výstupů, vlastní zkušenosti meteorologa, příp. i jeho intuice, meteorolog – synoptik vytváří představu o budoucím vývoji počasí.
Archiv
Jak meteorologové předpovídají počasí
Základním kamenem jakékoliv předpovědi počasí, na kterou narazíte, jsou naměřená data z meteorologických stanic. Dále informace, které jsme schopni získat z meteorologických radarů a družic. Podstatná část dat, která vstupuje do numerických modelů pochází z čidel, která jsou umístěna na letadlech.
Archiv
Co znamenají procenta v předpovědi počasí
Plošný rozsah výskytu nějakého počasí má jasně dané výrazy, k nimž je přiřazena pravděpodobnost výskytu. Na celém území tak znamená, že bude pršet, sněžit (nebo něco jiného) na 70 % a více plochy. Na většině území pak oznamuje, že se něco děje na 50 až 69 % rozlohy. Má-li se něco dít místy, znamená to 30-49 %.
Kdo se zabývá počasím
Počasí se může měnit rychle, náhle, zatímco změny klimatu jsou obvykle pozvolné (ovšem současné globální oteplování probíhá relativně rychle). Velká pozornost je věnována předpovědi počasí, protože počasí ovlivňuje všechny lidské činnosti. Počasím se zabývá meteorologie, respektive fyzika atmosféry.
Jaké jsou meteorologické prvky
Mezi meteorologické prvky řadíme veškeré projevy počasí, podle nichž dokážeme počasí charakterizovat a tedy popsat. Jde tedy o chlad či teplo, intenzitu proudění vzduchu, stav oblohy. Též míru zakalení, padající srážky, usazené srážky, bouřkové projevy a mnohé další.
Kde se tvoří počasí
Troposféra má rozhodující vliv pro formování počasí. Tlak a teplota vzduchu v této vrstvě klesají téměř lineárně s výškou. Pokles teploty je asi 0,6°C na každých sto metrů. Tropopauza je tenká přechodová vrstva mezi troposférou a stratosférou.
Jak popsat počasí
Počasí označuje současný stav všech atmosférických podmínek v daném místě a čase. Můžeme ho popsat pomocí řady veličin, jako jsou teplota a tlak vzduchu, vzdušná vlhkost, rychlost a směr proudění, oblačnost a srážky. Klima, nebo-li česky podnebí, označuje dlouhodobý průběh počasí na daném místě.
Co znamená pravděpodobnost srážek
Proto In-počasí přichází s novými pravděpodobnostními předpověďmi. Z nich uživatel pozná, s jakou pravděpodobností hrozí déšť a kolik může maximálně spadnout srážek i jaký srážkový úhrn je nejpravděpodobnější. Například při pravděpodobnosti 100 % je déšť jistý.
Jak vzniká předpověď počasí
Předpověď se sestavuje podle účelu jako všeobecná, speciální (letecká, zemědělská), výstražná (přívalové srážky, náledí apod.). Zpracovává se buď předpověď synoptická, numerická (početní) nebo statistická. Synoptická předpověď vzniká na základě pravidelných měření meteorologických prvků (tlak vzduchu, teplota apod.)
Jak se určuje počasí
Počasí je definováno mnoha faktory (hlavně atmosférickým tlakem, vlhkostí, teplotou a větry). K předpovědi počasí je třeba tyto faktory sledovat a k tomu slouží mnoho technických zařízení a přístrojů. Nicméně povaha atmosféry a neúplné chápání přírodních procesů znamenají, že předpovědi nejsou zcela přesné a neomylné.
Jak se měří počasí
Teplota vzduchu se měří teploměrem (termometrem), standardně je měřena v meteorologické budce (ve stínu) 2 metry nad zemským povrchem.
Co je atmosférický jev
Jako atmosférické jevy označujeme nejrůznější úkazy v atmosféře nebo na zemském povrchu. Většinu z nich lze shrnout pod pojem meteory (z řeckého meteoros – vznášející se ve výši). Meteory dělímu podle jejich složení a podmínek vzniku na hydrometeory, litometeory, fotometeory a elektrometeory.
Jaký je rozdíl mezi klimatem a počasím
Definice říká, že klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí. Počasí je potom stav atmosféry, charakterizovaný meteorologickými prvky (teplotou, tlakem, množstvím srážek…) a jevy (sněžení, déšť, bouřka…) v daném místě a čase.
Co ovlivňuje počasí v ČR
Nejvíce,celoročně, území ČR ovlivňuje mořská polární vzduchová hmota – v létě přináší vlhké a chladné počasí, v zimě srážky sněhové nebo deštivé a přílivy kontinentálního polárního vzduchu z východu a severovýchodu – v létě přináší suchý a horký vzduch, v zimě mrazy.
Co znamená ojedinele bourky
SIVS. Bouřková činnost vzniká při stavech silné vertikální lability atmosféry, ke které dochází při rychlém poklesu teploty vzduchu s výškou, je-li zároveň ve vzduchu obsažená dostatečná vlhkost. Bouřky tak vznikají hlavně koncem jara a v létě během dne, kdy je zemský povrch ohříván intenzivním slunečním zářením.
Co může ovlivnit počasí
KLIMATICKÉ ČINITELE
nadmořská výška a orientace ke slunci (slunečné jižní vs. stinné severní svahy) vzdálenost od oceánu a moře – rozlišujeme podnebí oceánské (vlhčí, stálejší teploty) a kontinentální (sušší, větší výkyvy teplot) oceánské proudy.
Co jsou povetrnostni podminky
charakteristika průběhu počasí během několika dní, měsíců, výjimečně i delších období, zvolených s ohledem na některé z činností člověka. Hodnotí se např. povětrnostní podmínky uplynulé zimy z energ.
Co má vliv na počasí
Klima a počasí má na člověka vliv, ať už chce nebo nechce.
Náš organismus ovlivňuje horko, chlad, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, vítr, ale i elektrické impulsy, elektromagnetické pole a elektricky nabité částice v ovzduší.
Kde nejvíce prší na světě
O tom, kde na světě prší absolutně nejvíc, se vedou spory. Je to buď indické Cherrapunji (místní název Sohra) nebo nedaleký Mawsynram. Podstatné je, že obě místa leží na severovýchodě Indie ve svazovém státě Meghalaya. V poslední době vítězí o pár milimetrů srážek méně známý Mawsynram.
Kde v ČR nejvíce prší
Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně. Nejdeštivější část roku je léto a nejsušší zima.
Kdy jsou nejčastěji bouřky
Bouřky tak vznikají hlavně koncem jara a v létě během dne, kdy je zemský povrch ohříván intenzivním slunečním zářením. Od prohřáté země se otepluje přízemní vrstva atmosféry, od které se uvolňují „bubliny” teplého vzduchu stoupající vzhůru.
Jak dlouho trvá bouřka
Výskyt bouřky na stanici, tedy trvání bouřky v místě pozorování začíná s výskytem prvního hromu. Končí s výskytem posledního hromu, kdy se hrom nevyskytne po dobu 10 až 15 minut. V této fází je bouřka považována za skončenou. Bouřka trvá většinou 20-30 minut, ale v některých případech to mohou být i hodiny.
Kdy má přestat foukat
Silného větru se zbavíme po polovině týdne
Poté vítr zeslábne a i když nebude ihned vítr přímo mírný, tak do konce týdne se skutečně hodně uklidní. Západní přenos totiž zeslábne.
Kde v Česku nejvíc prší
Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně. Nejdeštivější část roku je léto a nejsušší zima.
Kde spadne nejvice srážek v ČR
Průměrně nejvíce srážek spadne ročně v lokalitě Bílý potok v Jizerských horách, a to 1705 mm. Oblast leží na návětrné straně hor, a proto je srážkově velmi bohatá. Průměrný roční úhrn srážek v ČR je zhruba 600 – 800 mm.
