Kdo rozhoduje o mobilizaci
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdo podléhá mobilizaci v ČR
§ 2Doba trvání branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Archiv
Kdo muze odmitnout mobilizaci
Může odvedený občan odmítnout v případě vyhlášení stavu ohrožení státu či válečného stavu službu v armádě Ano, do 15 dnů od vyhlášení těchto stavů, a to z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání. V tom případě se na něj vztahuje zákonná pracovní povinnost. Svobodu a životy svých blízkých samozřejmě ano.
Koho by se týkala mobilizace v ČR
Popis služby. Mobilizací ozbrojených sil České republiky se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze).
Kdo v ČR vyhlašuje válku
Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu. Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát..
Která instituce v ČR rozhoduje o vyslání ozbrojených sil do zahraničí
V oblasti mezinárodní spolupráce může vláda rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo rozhodnout o pobytu ozbrojených sil cizích států na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účast na mírových operacích podle rozhodnutí …
Kdo má v ČR brannou povinnost
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon.
Co se stane když odmítnu mobilizaci
Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
Kdo je vyjmut z mobilizace v ČR
§ 35
(1) Pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se vytváří záloha. (2) Zálohu tvoří vojáci propuštění z vojenské činné služby, odvedenci, kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, a příslušníci sborů propuštění ze služebního poměru; jsou to vojáci mimo činnou službu.
Kdo rozhoduje o vyslání ozbrojených sil
V oblasti mezinárodní spolupráce může vláda rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo rozhodnout o pobytu ozbrojených sil cizích států na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účast na mírových operacích podle rozhodnutí …
Co znamená vyhlaseni valecneho stavu
Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky.
Kdo rozhoduje o vyhlášení války
Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu. Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát..
Kdo rozhoduje o nasazení armády
O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže.
Kdo je povinen jít do války
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb.
Kdo vyhlasuje brannou povinnost
(1) Občan, kterému podle § 7 zanikla branná povinnost, nebo cizinec může dobrovolně převzít brannou povinnost, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, nejpozději však do dne dosažení 60 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
Která instituce ČR rozhoduje o vysílání ozbrojených sil do zahraničí
Vláda dále rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR nebo o jejich přeletu nad územím ČR, o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR. Takové rozhodnutí vlády platí nejvýše na dobu 60 dnů.
Kdo musí jít do války
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon. Branná povinnost naopak zaniká dnem dosáhnutí 60 let či z jiných důvodů taxativně vymezených v §7 výše zmíněného zákona.
Co musí splnovat vojak
zdravotní způsobilost. splnění kvalifikačních předpokladů, tedy mít alespoň výuční list (!) ke dni nástupu do služby nebýt členem politické strany či hnutí anebo odborové organizace. složení vojenské přísahy.
Kdo je voják v činné službě
(1) Vojákem z povolání (dále jen "voják") je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti.
Kdy bude povinná vojna
1. ledna 2005 – Česká armáda bude od tohoto data plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Kdo rozhoduje o vyslání ozbrojených sil do zahraničí
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.
Kdo rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil
(5) Parlament vyslovuje souhlas s průjezdem cizích ozbrojených sil přes území České republiky a s jejich přeletem nad územím České republiky; o průjezdu a přeletu spojeneckých ozbrojených sil rozhoduje vláda.
Kdo je vyjmut z mobilizace
Nejviditelnější součástí mobilizace je odvod záložníků do armády a formování nových jednotek. Vláda společně s vrchním velením armády se tak snaží navýšit početní stavy ozbrojených složek v očekávání vojenského konfliktu či jiné mimořádné události.
Jak se zdraví vojáci
Salutování se v mnoha zemích světa obvykle provádí napnutou pravou rukou, kterou si voják přiloží buďto ke štítku své vojenské čepice (nebo jiné standardní pokrývky hlavy) případně pouze k pravému spánku své hlavy.
Jaký by měl být voják
Voják musí být sociabilní, otevřený, komunikativní, schopný týmové spolupráce. Vedle toho musí umět regulovat své chování, předvídat důsledky svých rozhodnutí. A nezbytná je samozřejmě také zdravá míra agresivity, voják musí být schopen vystřelit po nepříteli.
