Kdo vymyslel háčky a čárky
České háčky a čárky loni oslavily významné jubileum – 600. výročí svého vzniku. Přesněji to byla znaménka punctus rotundus a gracilis virgula, jež světlo světa spatřila roku 1406 v latinském spisu De orthographia Bohemica (O pravopisu českém), jehož autorem je snad Mistr Jan Hus.
Archiv
Kdo napsal českou gramatiku
| Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Philomathes | |
|---|---|
| Gramatika česká (1533) | |
| edice | Ondřej Koupil |
| předmluva | Ondřej Koupil, Petr Voit |
| grafická úprava | Stará škola |
Kdo zrušil spřežky
Do 15. století se spřežky hojně vyskytovaly i v češtině. O odstranění většiny z nich se zasloužil mistr Jan Hus provedením jazykové reformy. Spřežky ch, dz a dž se zachovaly dodnes.
Kdo s koho vyhraje
Jak ale poznat, že jde v tomto případě o pád čtvrtý Celkem jednoduše, neboť se jedná o to, kdo vyhraje, kdo ostatní porazí – kdo s koho. Tedy kdo porazí koho (co), což je čtvrtý pád a „s“ je správně.
Kdo vymyslel Y
Jak se do češtiny dvojí i/y dostalo V obou případech se jedná o původní staročeské samohlásky, které se do češtiny dostaly z praslovanštiny, což byl slovanský prajazyk, a v pozdější době se pak do češtiny dostávaly přejímkami z cizích jazyků, anebo byly důsledkem hláskových změn.
Jak se říká Hackum a Carkam
Věta, v níž jsou obsaženy všechna písmena s diakritikou: Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy.
Co to je pravopis
Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého ορθογραφία, což je složenina ze slov ορθος (orthos) „správný“ a γραφος (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Kdo vymyslel tvrdé a měkké i
V roce 1902 napsal Jan Gebauer první Pravidla českého pravopisu. Poslední změna českého pravopisu proběhla v roce 1993, kdy byla vydána pravidla nová. Zatímco dříve se u názvu ulic, soudů, škol psalo malé písmeno, po změně píšeme velké. Ve slovech přejatých se psalo -s- (president), dnes píšeme prezident.
Jak se píše k večeru
Obojím způsobem můžeme psát: bezesporu / bez sporu, bezpochyby / bez pochyby, kupodivu / ku podivu, kupříkladu / ku příkladu, kvečeru / k večeru, například / na příklad, zdáli / z dáli, zjara / z jara, zpočátku / z počátku, načase / na čase…
Jak vznikají spřežky
Příslovečné spřežky jsou zvláštní skupinou spřahování, kdy se předložky spojují s: podstatnými jmény, se zpodstatnělými přídavnými jmény, se zájmeny, s číslovkami a příslovci. Příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo. V některých případech ale není vždy zcela jasné, zda slovo spojit, nebo naopak nechat rozdělené.
Jak se píše s to
Význam tohoto zřídka používaného spojení je „být schopen, dokázat“. Píšeme „být s to“, jedná se totiž o spojení se čtvrtým, nikoli s druhým pádem.
S kým nebo s kým
Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Jaké i se píše po c
Písmeno c je v češtině chápáno jako „měkké“. Jinými slovy platí, že po c se v domácích slovech píše měkké i (např. cit, církev).
Jaké i y se píše v
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs.
Jak se dělá háček nad D
ď, ť, ň, …), je třeba postupovat takto:Přidržíme klávesu Shift.Krátce stiskneme klávesu s háčkem ˇ (na pravé straně klávesnice s českými znaky). Háček je v paměti počítače, na obrazovce se ještě neukáže.Pustíme klávesu Shift.Stiskneme klávesu s písmenkem, nad kterým chceme mít háček, například stiskem klávesy n.
Jak se řekne anglicky háček nad písmenem
háček
| háček m | |
|---|---|
| 1. | (zdrob.) ( malý hák ) hook ( let ), small hook , ( věšáček ) peg |
| 2. | (ryb.) ( na ryby ) ( fish ) hook |
| 3. | (ling.) ( nad písmenem ) hacek , wedge |
| 4. | (hovor.) ( problém ) catch , snag , hitch Má to ale háček . But there is a catch / snag in it . V tom je právě ten háček ! Therein lies the rub ! |
Kdo vymyslel i y
O výslovnosti původního tvrdého „y“ nás také poučuje Jan Hus, který v roce 1406 píše, že se pokládá špička jazyka za spodní zuby a jazyk se uprostřed obloukovitě zvedne. Naši předci uplatňovali rozdílnou výslovnost obou „i“ všude ve slově, tzn. i na jeho konci.
Jaký je rozdíl mezi gramatikou a pravopisem
Jak v rozhovoru s Janou Olivovu docent Štícha vysvětluje, gramatika je soustava pravidel, která se vytvořila přirozeně a spontánně v procesu komunikace, kdežto pravopis je soustava pravidel uměle zavedených.
Kdy se zacalo mluvit česky
Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století. Je částečně ovlivněná latinou a němčinou.
Kde se mluví česky
Česky se nemluví pouze v České republice, ale díky několika vystěhovaleckým vlnám ji také můžete zaslechnout různě po světě. Zejména pak na Slovensku, Německu, Rakousku, USA, Kanadě, Německu, Rakousku, Rumunsku, nebo na Ukrajině. Česky na celé Zemi mluví celkem zhruba 12,5 milionů lidí.
Jak se píše Zaprvé
Zápis obojím způsobem je však možný u všech: za prvé – zaprvé, po prvé – poprvé, po patnácté – popatnácté.
Jak se píše NATO
Severoatlantická aliance
| Severoatlantická aliance Organisation du traité de l'Atlantique nord | |
|---|---|
| logo NATO | |
| Členské země NATO | |
| Zkratka | NATO/OTAN |
| Motto | „Animus in consulendo liber“ |
Kdo ví co kdovíco
kdovíco (lze psát též kdoví co – kdo ví, co), kdožvíjaký (kdožví jaký – kdož ví, jaký), kdovíkolik (kdoví kolik – kdo ví, kolik), kdožvíproč (kdožví proč – kdož ví, proč) atp.
Jak se píše za dost
Zřídka je třeba rozlišovat na př. najednou (rázem, náhle, společně) a na jednou (na jeden ráz, na jeden případ), navíc (nádavkem) a na víc (na větší množství, na větší počet), zadost učiniti (dosti, dostatečně) a za dost (za dost věcí, za dostatečně mnoho) a pod.
Kdy se píše z Nebo že
vstal z postele, vyšel z banky, vystoupil z raketoplánu, působící ze zákona, spadnout z koně (viz Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)). V případě, že chce pisatel vyjádřit význam ‚z povrchu pryč' či ‚po povrchu dolů', může místo předložky z zvolit předložku s, např. vzít se stolu, sundat se skříně.
