Proč se říká Šuplera
Původně prý staří Češi zásuvku označovali slovem šuplátko, což bylo jen o málo změněné německé Schublade. Pak se slovo šuplátko začalo chápat jako zdrobnělina a přitvořilo se k němu nezdrobnělé šuple, které naši předkové v 19. století skloňovali jako kuře, bez šuplete jako bez kuřete.
Co je to Šuplera
Posuvné měřítko je měřidlo pro měření délek. V řemeslnickém slangu bývá nazýváno šuplera nebo šupléra (z německého Schublehre) nebo také posuvka. Používá se především ve strojírenství a průmyslu.
Jak funguje Šuplera
Co můžete se šuplerou měřit
K měření tloušťky předmětů se používají dvě čelisti na šupleře, k měření vnitřních průměrů děr pak dvě menší čelisti, které se při pohybu posuvného měřítka rozevírají. A hloubka se měří pomocí vyjíždějící části šuplery v její spodní části.
Jak pracovat s posuvným měřítkem
Předmět, jehož rozměr chceme zjistit, vkládáme mezi velké čelisti. Menší čelisti, ty horní, slouží k měření rozměrů nějakého otvoru, například vnitřního průměru trubky. Při měření se vsunou do daného otvoru. A ta jehla na konci slouží k měření hloubky.
Kdo vymyslel posuvné měřítko
Wikipedie tedy říká: Klasická analogová posuvná měřítka využívají vernier (nonius). Název "vernier" [verňjé] podle francouzského matematika Pierra Verniera, který toto uspořádání roku 1631 vynalezl.
Co je to nonius
Měření s posuvným měřítkem
Pro přesnější měření je na posuvné části měřítka vyryta pomocná stupnice, nazývaná nonius (případně vernier). Dílky nonia jsou kratší než dílky hlavní stupnice, u jednoduchých posuvných měřítek odpovídá deset dílků nonia devíti dílkům hlavní stupnice.
Čím se měří délka
Měřidlo délky volíme podle toho, jak velký předmět měříme a s jakou přesností máme měřit. Druhy měřidel: krejčovský metr, dřevěný metr, mm měřítko, pásmo, posuvné měřítko, mikrometr.
Co je to posuvné měřítko
Posuvná měřítka, lidově "šupléry", nebo také posuvky, slouží k ručnímu měření vnitřních a vnějších rozměrů, zvláště pak průměrů a k měření hloubky např. v zámečnictví a strojírenství. Posuvné měřidlo je tradičním měřidlem používaným ve strojírenství.
Kdo vymyslel jednotky délky
Christiaan Huygens změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval.
Proč měříme
Měření se užívá v běžném životě, v technice i ve vědě, v mnoha různých odvětvích a k různým účelům. Měří se různé veličiny i jejich kombinace. Nejjednodušší kvantitativní zkoumání je počítání kusů či výskytů, které se obvykle obejde bez měřicích přístrojů.
Kdy a jak vznikl metr
Prototyp metru, takzvaného etalonu z platiny a iridia, vyrobený v roce 1799, dnes nalezneme v Mezinárodním úřadu pro míry a váhy ve francouzském Sèvres. Oficiálně byl metr zaveden v roce 1795.
Co je menší než milimetr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru). Někdy bývá označována také jako mikron. Mikrometr je tisíckrát menší než milimetr a tisíckrát větší než nanometr.
Kdy a jak vznikl čas
Určování času v minulosti. Čas se zaznamenával a určoval již v době před neolitem. Od počátku se k určení aktuálního období využívalo přírodních jevů, jež se s pravidelností opakovaly.
Odkud se řídí čas
Země se otáčí – (rotuje).
Čas se řídí podle času na meridiánu (středním poledníku), ten je v Londýně ve Velké Británii. Čas na tomto poledníku je o hodinu jiný než čas v sousedním pásu.
Kdo vymyslel 1 metr
Metr. Metrická soustava vznikla v roce 1790, kdy francouzské Ústavodárné shromáždění pověřilo vědeckou komisi ve složení Borda, Condorcet, Lagrange, Laplace a Monge stanovením soustavy jednotek. Tato komise navrhla stanovit jako základ jednotek délky jednu desetimilióntinu zemského kvadrantu.
Co je Hektometr
Hektometry ma metry. 1 hektometr je 100 metrů.
Kdo určil čas
První, kdo měřil čas na hodiny, byli asi okolo roku 3500 před n. l. Egypťané a Babylóňané, kteří k tomuto účelu stavěli štíhlé vysoké obelisky.
Kde se vzal čas
Pro lidský život má zásadní význam střídání dne a noci vlivem rotace Země. Proto se základem časového systému stal sluneční čas, který lze měřit slunečními hodinami. Z něj byly odvozeny jednotky času a z praktických důvodů jsou mu přizpůsobovány časové systémy jako je koordinovaný světový čas a časová pásma.
Kdo urcil čas
První, kdo měřil čas na hodiny, byli asi okolo roku 3500 před n. l. Egypťané a Babylóňané, kteří k tomuto účelu stavěli štíhlé vysoké obelisky.
Jaké jsou nejpřesnější hodiny na světě
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů.
Co to je imperiální
Imperialismus je pojem užívaný k označení velmocenské, dobyvačné, expanzivní a militantní politiky, vedené snahou o rozšíření vlivu jednoho státu nad jinými s cílem vytvoření velmoci nebo získání dominantního vlivu nad územím, na které si tento stát činí nárok z historických, nacionálních, náboženských, ekonomických …
Co to je metr
Dnes je metr definován jako délka (vzdálenost), kterou urazí světlo ve vakuu během 1/299 792 458 sekundy. Nebuďme ale překvapeni, kdyby se i tato definice časem změnila. Jakkoliv je jednotka metr základní, v technice i běžném životě se velice často využívají její násobky a nebo zlomky.
Proč má den 24 hodin
Země se otočí kolem své osy za 24 hodin. Za 24 hodin opíše každé místo na Zemi celý kruh. Země se otáčí – (rotuje). Čas se řídí podle času na meridiánu (středním poledníku), ten je v Londýně ve Velké Británii.
Proč má jeden den 24 hodin
Můžou za to staří Babyloňané a Egypťané, pro něž byla "hezkým" číslem právě dvanáctka. Den, tedy zjednodušeně řečeno dobu od východu do západu Slunce, proto rozdělili na dvanáct hodin, pak následovalo dalších dvanáct hodin nočních, celkem tedy 24 hodin.
Kdo vymyslel přesýpací hodiny
První možné zobrazení přesýpacích hodin je na sarkofágu datovaném okolo roku 350 n. l., představujícím svatbu Pélea a Thetis. Sarkofág byl objeven v Římě v 18. století. Předmět, který drží Morfeus v ruce, byl po objevu studován a považován za přesýpací hodiny.
