Čím se živí chobotnice pobřežní
Krmíme korýši, mlži, plži, ryby, olihněmi, sépiemi.
ArchivPodobné
Jak zabiji chobotnice
Chobotnice využívá dva typy jedů: jeden pro zabíjení kořisti a druhý, ještě silnější, na obranu. Bakterie v zadních slinných žlázách chobotnice totiž produkují tetrodotoxin a další jedy paralyzující činnost svalů. Pro otravu člověka jsou typické dýchací… Více si přečtete v časopise Svět na dlani 4 / 2018.
Jak se živí chobotnice
Potrava. Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu, přičemž prázdné schránky a jiné nestrávené zbytky kořisti hromadí před vchodem.
Co umí chobotnice
Chobotnice žije na dně, a tak se obvykle přesunuje po svých chapadlech. Byly také pozorovány, jak za kraby vylézají na břeh. Umí taky plavat – pomalu se sune vodou, popohání se máváním záhybů mezi chapadly. V okamžicích nebezpečí dokáže velmi rychle utéct tak, že prudce vytlačí vodu ze své nálevky.
Co vypouští chobotnice
Dýchají žábrami. V ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uniknout.
Jak je chytrá chobotnice
Umí používat nástroje, řešit složité hádanky a předvádět nejrůznější triky. Není proto náhodou, že jsou chobotnice často řazeny mezi nejchytřejší zástupce zvířecí říše. Jejich inteligence je ovšem poněkud zvláštní, když podle vědců jsou jejich chapadla schopna činit vlastní rozhodnutí, a to nezávisle na mozku.
Jak chytit chobotnici
Asi nejefektivnější způsobem lovu chobotnic je však zavěšování umělé nástrahy, většinou podobné krabům, které jsou opatřeny dvojháčkem, ta se odhazuje z lodi nebo ze břehu do vody, po dopadnutí na dno se pomalu přitahuje a občas na nástrahu chobotnice zaútočí. Vždyť je to predátor!
Jak se páří chobotnice
Když se chobotnice páří, vak praskne, ze samečkova penisu vystřelí spermie do špičky chapadla, které se odlomí a zůstane uvnitř samičky, kterou oplodní často až za několik týdnů. A zatímco u lidí se často orgasmu říká "malá smrt", v případě samečka Tremoctopus violaceus má toto rčení doslovný význam.
Jak dlouho žijí chobotnice
Šance, že spatříte neobvykle vypadající mořské stvoření, je vyšší, než když najdete chobotnici ve volné přírodě. Důvody, proč chobotnice žijí tak dlouho, i když jejich délka života nedosahuje ani 10 let, jsou jejich konzistentní způsob reprodukce a jejich vrozený samotářský životní styl.
Jak vylucuje chobotnice
Vnitřní stavba těla je téměř shodná s ostatními měkkýši. Za ústním otvorem je zoubkovaná radula za kterou ústní dutina přechází v jícen, který vede potravu do žaludku. Řitní otvor vylučuje nestrávené zbytky potravy do plášťové dutiny.
Kde má chobotnice mozek
Toto úctyhodné množství je možné mimo jiné díky tomu, že chobotnice mají mozků hned několik, v každém chapadle jeden. Tyto mozky zajišťují zhruba 65 % mozkové činnosti, zbytek je v „centrálním“ mozku, který má chobotnice umístěný mezi očima.
Kde žije chobotnice
Obývají různé oblasti oceánu, včetně korálových útesů, pelagických vod a mořského dna. Někteří jedinci žijí v přílivové zóně a jiní v propastných hloubkách. Většina druhů roste rychle, dospívá brzy a má krátkou životnost.
Co to je Octopus
(zool.) chobotnice ( i přen .
Co Vypousti chobotnice
Dýchají žábrami. V ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uniknout.
Proč má chobotnice Tři srdce
Chobotnice mají tři srdce: hlavní srdce, které zajišťuje oběh krve celým tělem a dvě menší srdce, která pumpují krev každým ze dvou žaber. Při plavání chobotnice nepoužívají hlavní srdce, proto se rychle unaví a raději se přesouvají po dně pomocí chapadel.
Kde se vyskytují chobotnice
Chobotnice obecná, zvaná také pobřežní (Octopus vulgaris, angl. octopus), se vyskytuje ve Středozemním moři a východních částech Atlantického oceánu od mělčin až do 100m hloubek.
Jak chobotnice mění barvu
Svou barvu i texturu mění chobotnice pomocí speciálních svalů, které jim umožňují napodobovat jiná zvířata nebo splynout se svým okolím. Dokáží odšroubovat víko sklenice zvenku i zevnitř a umí rozpoznávat jednoduché tvary. Jsou schopné interakce s dalšími druhy, možná dokonce vytvořit vztah.