Co uvařit z Pastiňáku
Pastinák má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek – Pastináková polévka , omáček a je ideální přílohou k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré.
Archiv
Jak připravit pastinák
Syrový pastinák se strouhá do salátů, často s mrkví a jablky nebo jen tak s vinaigrette, ale taky do pickles. Mladé listy lze využít jako koření a podobně jako u petržele se hodí do salátů, k výrobě pesta nebo oleje, k dochucení polévek, omáček nebo vývarů a také do těstovin nebo jídel z obilovin.
Archiv
Kdy se sklízí pastinák
Kdy sklízet pastinák
Pastinák je nejlépe sklízet – stejně jako mrkev a petržel – na podzim před prvními mrazíky. Většinou to vyjde na říjen. Při sklizni použijte rýč nebo rycí vidle a dávejte je dál od kořenů, abyste je nepoškodili.
Archiv
Jaký je rozdíl mezi Pastinákem a petrželí
Hlavní rozdíl spočívá v tom, že u pastináku je nať prohloubená, zatímco petržel má toto místo děláno do kulatého tvaru. Kromě toho si můžete všimnou také samotné velikosti kořene. Petržel má velikost kořene většinou menší a zároveň i tenčí. Na druhé straně pastinák je pravým opakem, co se týče velikosti.
Kdy sít pastinák
Pokud si chcete pastinák vypěstovat na vlastní zahrádce, měli byste ho vysít do půdy ještě během března nebo v dubnu. Semínka se vysévají do řádků vzdálených od sebe 30 cm a jednotí se na vzdálenost 9 až 12 cm ve chvíli, kdy se nad zemí objeví tři až čtyři pravé lístky.
Kdy se sází pastinák
Pastinák patří mezi kořenovou a v kuchyni hojně využívanou zeleninu. Čas k výsevu nastává v březnu. Pastináku se nejlépe daří ve vlhkém podnebí, proto ho na sušších stanovištích nikdy nezapomeňte zalévat. Ke klíčení potřebuje půdu o teplotě od 15 do 20 °C.
Kdy sázet pastinák
Pastinák má velmi dlouhou vegetační dobu. Semena vyséváme ven začátkem jara, když nastane příznivé počasí, a kořeny sklízíme až v zimě. Pastinák je tedy na záhonu téměř celý rok. Zabírá tam sice místo hodně dlouho, ale na druhou stranu zase od vyjednocení semenáčků už nevyžaduje téměř žádnou péči.
Jak skladovat pastinák
Uskladnění pastináku
Při vyrývání dáváme pozor, abychom kořeny nepoškodily, protože pak by došlo k hnití. Uskladňujeme podobně jako mrkev a petržel do písku ve sklepě. Pastinák můžeme nechat na záhoně až do jara, protože v zemi nezmrznou. Používat je můžeme až do doby, než vyženou květní výhony.
Jak uchovat Pastiňák
Uskladnění pastináku
Při vyrývání dáváme pozor, abychom kořeny nepoškodily, protože pak by došlo k hnití. Uskladňujeme podobně jako mrkev a petržel do písku ve sklepě. Pastinák můžeme nechat na záhoně až do jara, protože v zemi nezmrznou. Používat je můžeme až do doby, než vyženou květní výhony.
Co je to petržel
Petržel je obzvláště aromatická kořenová zelenina, která má mnohem širší využití než jen jako přísada do polévky. Petržel dočasně upadla v zapomnění, dnes si však získává stále větší oblibu – nejen kvůli tomu, že i při tepelné úpravě si uchovává své aroma. Z petržele se v kuchyni používá nejen kořen, ale i její listy.
Co je to pastinák
Pastinák je v podstatě sladká petržel. Narůstá ale do mnohem většího objemu, je výnosnější. Jeho pěstování má snad jediné úskalí. Okopávejte ho, sklízejte listy, jednoťte, když nesvítí sluníčko.
Co lze sázet v dubnu
V půli dubna vyséváme do volné půdy ředkvičky, mrkev, karotku, pastinák, řepu, petržel, ředkev, vodnici, tuřín, kopr, zelí, kapustu a pozdní kedlubnu. Nakládačky, tykve, hrách, fazol, bob, cibuli a jarní česnek vysadíme až koncem měsíce. Do prvního května musí být v zemi také brambory.
Co s čím sázet tabulka
My je tu pro vás máme:červená řepa, salát X špenát.zelí X jahody.kapusta kadavá X růžičková kapusta.okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.fazole X fenykl.šalotka X hrách, fazole.
Jak vypadá pastinák
Pastinák se vzhledem podobá kořenové petrželi. Kořen od petržele rozlišíte podle „hlavy“ – ta je u petržele vypouklá, u pastináku má po obvodu val a růstový vrchol je posazen níže. "Hlava kořene" pastináku má typický val. Petrželi podobné jsou i nároky na pěstování.
Jak se pěstuje petržel
Petrželi se daří na slunném či polostinném stanovišti. Má ráda lehčí půdy bohaté na humus se schopností udržet si dostatek vody. Nejlépe vegetuje při teplotách v rozmezí 10 – 20 °C, krátkodobě však snese i mráz. Petržel vysévejte na záhon v druhé trati pěstování (dostatek živin, ale půda není přímo vyhnojená).
Kdy se vysévá pastinák
Pastinák má velmi dlouhou vegetační dobu. Semena vyséváme ven začátkem jara, když nastane příznivé počasí, a kořeny sklízíme až v zimě. Pastinák je tedy na záhonu téměř celý rok. Zabírá tam sice místo hodně dlouho, ale na druhou stranu zase od vyjednocení semenáčků už nevyžaduje téměř žádnou péči.
Jakou zeleninu skladovat v lednici
Zelenina vyžaduje teplotu pro skladování okolo 2 – 8 °C. Ideální pro skladování je chladný a vzdušný sklep s dostatečnou vlhkostí. V domácnostech bez sklepa je ideální lednice. Zelenina se v lednici umísťuje do k tomu určených spodních šuplíků.
Proč jíst petržel
Petrželové listy obsahují silice a flavoidy, které působí močopudně, antioxidačně a antibakteriálně. V léčitelství se proto používá petrželka k léčbě řady onemocnění, nejčastěji při zánětech močového ústrojí či dýchacích cest. Petrželka je hlavně zdrojem vitamínu C, A, E a draslíku, hořčíku, vápníku a fosforu.
Co léčí petržel
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Je užívána při poruchách trávení a jako mírné afrodiziakum.
Jak uchovat pastinák
Uskladnění pastináku
Při vyrývání dáváme pozor, abychom kořeny nepoškodily, protože pak by došlo k hnití. Uskladňujeme podobně jako mrkev a petržel do písku ve sklepě. Pastinák můžeme nechat na záhoně až do jara, protože v zemi nezmrznou. Používat je můžeme až do doby, než vyženou květní výhony.
Jaké jsou druhy zeleniny
Dělení zeleninyPlodová zelenina – tykvovité druhy jako okurky, melouny, lilek.Kořenová zelenina – mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen.Listová zelenina – salát, špenát.Lusková zelenina – hrách, fazole, čočka, sója.Cibulová zelenina – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek.
Co v dubnu na zahradě
V půli dubna vyséváme do volné půdy ředkvičky, mrkev, karotku, pastinák, řepu, petržel, ředkev, vodnici, tuřín, kopr, zelí, kapustu a pozdní kedlubnu. Nakládačky, tykve, hrách, fazol, bob, cibuli a jarní česnek vysadíme až koncem měsíce. Do prvního května musí být v zemi také brambory.
Co sázet v dubnu do záhonů
Semínka, která vyséváme v dubnuMrkev, petržel a pastinák. Připravíme si půdu pro krásně barevné druhy bílé, oranžové, žluté, červené i fialové mrkve, kořenovou petržel a pastinák.Saláty a jiná listová zelenina.Cukety, dýně, patizony.Kvetoucí rostliny.Svazenka.
Které rostliny se nesnáší
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Jak daleko od sebe rajčata
Opora: Rozhodnete-li se pro rajčata tyčková, je třeba ještě před zasazením rostlin zarazit do země opěrné kůly nebo spirálové opory o délce zhruba 1,5 metru (asi jedna třetina opory bude pod zemí) a ve vzdálenosti přibližně 60 – 70 cm od sebe.
