Proč se Podmítá
Proč podmítat Správně provedená podmítka eliminuje výskyt chorob, plevelných rostlin a škůdců na pozemku, a také samozřejmě dochází k urovnání celkového povrchu. K provedení podmítky se využívají diskové podmítače SWIFTERDISC nebo ATLAS.
Co to znamená slovo Podmitka
Podmítka patří mezi tradiční pracovní operace následující po sklizni plodin, zanechávající strniště. Její termín je definován starým zemědělským úslovím „za kosou pluh“, to znamená co nejdříve po žních. Podmítku řadíme mezi operace základního zpracování půdy.
Čím se dělá Podmítka
Nejčastěji se k podmítce používají radličné pluhy, ale můžeme se setkat i s podmítkou talířovými pluhy neboli disky. Podmítka se provádí do hloubky 7–14 cm. Dochází tak k promísení výdrolu a jiných semen do půdy. Zemědělec tak umožní vzejití všech semen, která se na povrchu nacházela.
Co následuje po orbě
Představuje mělké zpracování vrchní části půdy následující zejména po sklizni obilnin, dříve sklízených olejnin, luskovin, některých kořenných a aromatických plodin a pícnin sklízených v letním období.
Co to je orba
Orba je jednou ze základních operací konvenčního zpracování půdy. Během orby dochází k nakypření půdy, čímž se zvyšuje pórovitost orničního profilu, zejména podíl nekapilárních pórů nepravidelných tvarů.
Jak zpracovat půdu
Základní zpracování půdy
Jednoduše po sklizni. Při podmítce narušujeme vrchní vrstvu ornice zpravidla mezi 5 – 15 cm. Díky ní do půdy zapravíme rostlinné zbytky, popřípadě vydrolená semena plevelů. Ty po vzejití můžeme využít jako zelené hnojení pro podzimní orbu.
Proč se provádí orba
Zaklopení plevelných rostlin do spodních vrstev půdy zajistí zničení nejen jednoletých a víceletých plevelů, ale přispívá i k oslabení vytrvalých plevelných druhů. Zároveň orba přispívá k regulaci chorob a škůdců. Zaorávané materiály jsou současně promíseny se zeminou.
Jak hluboko se Ora
V závislosti na půdním profilu a hloubce ornice se pohybuje v rozmezí od 0,4 do 0,7 m. Rigolovaní půdy má upravit půdní vlastnosti pro následné několikaleté pěstování vytrvalých plodin.
Proč se Ora
Během orby dochází k nakypření půdy, čímž se zvyšuje pórovitost orničního profilu, zejména podíl nekapilárních pórů nepravidelných tvarů. Orba za optimální půdní vlhkosti přispívá k drobení půdy na menší půdní agregáty a ovlivňování agregátového uspořádání půdy. V důsledku orby je půda zároveň obracena.
Jak ZRYT pole
Za jednoduché rytí se považuje činnost, kdy obrátíme půdu na výšku rýče, půdu zkypříme, pohřbíme plevel nebo odpad, a smísíme ji s hnojem, hnojivem nebo vápnem. Vyryjeme brázdu přes záhon, vyrytou zem složíme vně na konci záhonu. Další brázdu vyryjeme hned za první a půdu z nové brázdy obracíme do brázdy přední.
Čím se Ora pole
Orba je způsob úpravy zemědělské půdy pomocí pluhu. Účelem orby je rozrušit a provzdušnit povrch zeminy do hloubky, zapravit (nebo také zaorat) posklizňové zbytky, statková a průmyslová hnojiva, zelené hnojení a zamezit růstu plevelů. Orba se provádí radličnými či talířovými pluhy.
Na co je pluh
Pluh je oradlo, tedy zařízení umožňující obdělávání zemědělské půdy orbou.
Kdy se má rýt
Vhodná doba k rytí
Jestliže se nám půda lepí na boty, když po ní chodíme, je příliš vlhká, než aby se s ní pracovalo. Ale neměli bychom rýt ani v létě, kdy je půda nejsušší. Ideální doba na rytí jílovité a hlinité půdy je podzim, zimní mrazy pomohou narušit hroudy na povrchu. Písčité půdy je nejlépe rýt a jaře.
Jak správně rýt
A jdeme na to: Odryjte si první řádek hluboký cca 30 cm. Zeminu házejte za sebe na záhon. Do vzniklé rýhy dejte organické hnojivo, a jdeme rýt další řádku – hlínou z ní zakryjte první rýhu s hnojivem. Řádky nedělejte širší než 25 centimetrů – uvidíte, že i tak je to dřina.
Kdy se Ore pole
Ve střední Evropě se oře na konci léta a na podzim po sklizni plodin. Někdy se však používají též bezorební kombinátory, které šetří počet pojezdů zemědělské techniky po poli, a tak i náklady. V minulosti bylo využíváno jednodušší rádlo, které na rozdíl od pluhu neobrací zeminu.
Jak ZRYT půdu
Technika rytí
Vyryjeme brázdu přes záhon, vyrytou zem složíme vně na konci záhonu. Další brázdu vyryjeme hned za první a půdu z nové brázdy obracíme do brázdy přední. Opakujeme tento postup, dokud neobrátíme půdu na celém vybraném místě. Půdu z prvního řádku rytí použijeme k zaplnění poslední brázdy.
Kdy Poryt záhon
Ideální je zrýt záhony na podzim, můžeme to ale udělat i na jaře – a čím dříve, tím lépe. Při rytí je do půdy vhodné vpravit kompost, zkompostovaný hnůj či písek na vylehčení. Záleží i na budoucím osevním plánu.
Jak rychle ZRYT záhon
Za hodinu tak lze zrýt a nakypřit až 800 m2 suché půdy. V promáčené jílovité půdě se hvězdice obalí zeminou a rotavátor ztrácí schopnost pracovat.
Kdy se má rýt zahrada
Rytí si naplánujte tak, aby bylo venku sucho. Jestliže se vám půda lepí na boty, bude se vám s ní těžko pracovat. Na druhou stranu ani v létě, kdy je půda nejsušší, není ideální čas na rytí. Nejlepší doba na rytí jílovité a hlinité půdy je podzim, zimní mrazy pomohou narušit hroudy na povrchu.
Proč se ryje
Rytí rozruší půdu, čímž v první řadě podstatně omezí bujení plevelů. Tím, že se do půdy dostává vzduch, podpoříte užitečné mikroorganismy, které v půdě žijí a pomáhají rozkládat biologickou hmotu. Proto je dobré při podzimním rytí do půdy zapravit kompost nebo hnůj.
Jak se správně ryje
Technika rytí
Vyryjeme brázdu přes záhon, vyrytou zem složíme vně na konci záhonu. Další brázdu vyryjeme hned za první a půdu z nové brázdy obracíme do brázdy přední. Opakujeme tento postup, dokud neobrátíme půdu na celém vybraném místě. Půdu z prvního řádku rytí použijeme k zaplnění poslední brázdy.
Jak si zrýt zahradu
Využijte vlastní kompost, posekanou trávu, listí, nadrcené kousky rostlin ze zahrady. Vše rozhoďte na plochu. Důležitá je správná technika rytí. Na lehkých a středně těžkých půdách stačí rýč s rovným koncem, jílovitá půda je zpracovatelná pomocí rýče se špičkou.
Kdy zarýt hnůj
Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.
Čím nejlépe hnojit
Pokud chcete využít organická hnojiva, zapravte do půdy například dobře uleželý koňský hnůj, který je bohatý na dusík. Vhodnou alternativou jsou organická hnojiva ve formě fermentovaných granulí. Z minerálních hnojiv pak doporučujeme ta s vysokým obsahem dusíku, protože dusík je látka, která podporuje růst rostlin.
Který hnůj je lepší
Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.
