Za koho co
Pády a pádové otázky
| Pády | Pádová otázka (pomocná předložka) |
|---|---|
| 4. pád akuzativ | (o, na, za) koho, co |
| 5. pád vokativ | oslovujeme, voláme |
| 6. pád lokál | (o, na, v) kom, čem |
| 7. pád instrumentál | (s, za) kým, čím |
Kdy se píše mě
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Archiv
Jak poznat mě a mně
Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.
Kdy použít mě a mně
Tam, kde říkáte tobě, se píše mně. Tam, kde říkáte tebe, se píše mě.
| pád | jak se to píše |
|---|---|
| 1. (kdo, co) | já [ty] |
| 2. (koho, čeho) | mě [tebe] (knižně mne) |
| 3. (komu, čemu) | mně [tobě] (mi) |
| 4. (koho, co) | mě [tebe] (knižně mne) |
Archiv
Jak se naucit Padove otázky
Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.
Koho co mě nebo mne
Skloňování zájmena já
| 1. pád (kdo, co) | já (Tento článek jsem psal já.) |
|---|---|
| 2. pád (koho, čeho) | mě, mne (Napsali to i beze mě/mne.) |
| 3. pád (komu, čemu) | mně, mi (Přinesl mně/mi to.) |
| 4. pád (koho, co) | mě, mne (Potkali mě/mne tam.) |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | — |
Proč to píšeš mě
Pomůcka pro psaní mě a mně
Zájmeno ty má totiž tu výhodu v tom, že v jednotlivých pádech mění tvary jak v podobě mluvené, tak i v té grafické. Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.
Kdy se píše saz
Nejčastější výrazy, které se tedy vždy píší s předponou s, jsou následující: Sklidit, schovat se, skonat, skončit, skoupit, spáchat, skoupý, spálit, spasit, splatit, splašit, splnit, spotřebovat, spořádat, sprovodit (ze světa), spropitné, stěžovat si, stmívat se, strnout, strávit, strpět, stvořit, stýskat si, stržit.
Jak se píší velká písmena
Mezi 3 základní pravidla pro psaní velkých písmen patří následující:Vlastní jména (jména osob, měst, řek, států, organizací apod.)Vyjádření zvláštního vztahu k osobě či věci (v dopisech apod.)Začátek větného úseku (včetně nadpisů a titulků)
Jaký je 4 pád
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
Jaký je rozdíl mezi druhým a čtvrtým pádem
Odpovědět na otázku
2. pád – bez KOHO – bez ČEHO 4. pád – vidím KOHO – vidím CO
Jaké jsou pády
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Obě tyto mluvnické kategorie jsou vyjadřovány vždy připojením jediné koncovky, např. koncovka -u ve tvaru ženu vyjadřuje akuzativ a jednotné číslo slova žena.
Kdy se píše jí a kdy jí
Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
Kdy se píšou velká písmena
Mezi 3 základní pravidla pro psaní velkých písmen patří následující: Vlastní jména (jména osob, měst, řek, států, organizací apod.) Vyjádření zvláštního vztahu k osobě či věci (v dopisech apod.) Začátek větného úseku (včetně nadpisů a titulků)
S kým nebo s kým
Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Kdy se nepíše velké písmeno
Jména zeměpisná: světadíly, země, ostrovy, hory, moře, jezera, řeky apod. Názvy obcí a městských částí: sem patří i názvy jednotlivých částí měst, jako jsou nábřeží, zastávky veřejné dopravy, ulice, náměstí apod. Oficiální názvy organizací, institucí, orgánů apod.: např.
Jak se píší nazvy zvirat
Stejný způsob psaní platí i o názvech živočichů: včela medonosná (lat. Apis mellifera), rys ostrovid (lat. Lynx lynx). Stejně jako u obchodních jmen (viz Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.))
Co to je akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
Jaký pád je chvíli
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | chvíli | chvíle |
| vokativ | chvíle | chvíle |
| lokál | chvíli | chvílích |
| instrumentál | chvílí | chvílemi |
Jaký pád je v parku
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| dativ | parku | parkům |
| akuzativ | park | parky |
| vokativ | parku | parky |
| lokál | parku | parcích |
Jaký pád je na houbě
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| dativ | houbě | houbám |
| akuzativ | houbu | houby |
| vokativ | houbo | houby |
| lokál | houbě | houbách |
Jak zní 4 pád
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
Koho co jí nebo jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Jak poznat jí jí
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Jak se píší dny v týdnu
Také názvy jednotlivých dnů v týdnu jsou považovány za obecné názvy a píšeme je s malým počátečním písmenem. V pátek chodíme do divadla. Už aby byla sobota! Těším se na neděli, přijede totiž strýc Pepa.
